HistoryPark Ledčice
V pondělí hned ráno jsme se pomocí stroje času ocitli v pravěku.
A že tam nebylo lehké žití, jsme se přesvědčili hned za malou chvíli. Měli jsme za úkol ulovit mamuta. Za pomocí oštěpů bychom to, po ročním výcviku, dokázali, ale vyhloubit jámu pomocí paroží, klacků a kamenů, to už tedy byla velká dřina a to bychom neudělali ani do příchodu Cyrila a Metoděje. Do naší díry bychom totiž chytili snad jen housenku 😊.
Natahování luku a správné míření jsme si vyzkoušeli na jiném stanovišti. Střelbu si vyzkoušela i paní učitelka s paní asistentkou, ale ony by nechytily ani lelka 😊. Takže máme všichni co trénovat.
Další náročnou prací, kterou v době kamenné obstarávaly ženy, bylo mletí obilí, tedy spíše drcení pšenice pomocí kamenů. Ženy takovým způsobem pracovaly celý den. Dozvěděli jsme se, že z pozůstatků koster bylo poznat, že šlo o ženu, která prováděla právě tuto práci, protože měla zničená kolena. Uff, bylo to těžké a nepovedlo se nám nadrtit množství ani na půl placky.
Očekávali jsme náš úspěch u stavby domů, spíše u nahazování, zpevňování zdí jílem a slámou. Tato činnost se minula účinkem, protože jsme byli nahození více my než stěny.
Vyzkoušeli jsme si také odkrýt hrob. Nalezli jsme kosterní pozůstatky keltského muže a slovanské ženy.
Z cesty do pravěku jsme si přivezli vlastnoručně uplácaný hliněný výrobek.
A šup a jsme zase doma ve 21. století…
Markéta Svobodová a Jana Truhlářová
