V pátek 27. června v 9:30 h jsme se tradičně rozloučili s našimi (už skoro) bývalými deváťáky – třídami IX. A a IX. B. Místem činu se stala opět školní zahrada, kde se sešli rodiče, bývalí absolventi, spolužáci, učitelé… prostě početná školní rodina.
Rozlučka začala krásnými a dojemnými (a místy velmi vtipnými) proslovy zástupců obou tříd. Nechybělo poděkování všem třídním učitelkám, které s nimi prošly nejedním školním rokem plným exkurzí, lyžařského výcviku, kin, opékání buřtů i nástrah klasifikace. Kromě květin padla i upřímná slova. Deváťáci ocenili nejen jejich trpělivost a smysl pro humor, ale také fakt, že to s nimi paní učitelky někdy neměly lehké. (I když – jak sami přiznali – platilo to občas i obráceně.)
Pak se žáci otočili směrem k ostatním vyučujícím a s nadsázkou jim poděkovali za to, že to s nimi přežili ve zdraví (duševním i fyzickém).
Po slavnostních slovech přišla na řadu hra „Co na to všichni?“ – anketní kvíz, ve kterém deváťáci vyzpovídali 100 žáků a ptali se jich na nejrůznější otázky ze školního života. Například: „Který je nejoblíbenější předmět?“ (Správná odpověď: tělocvik, samozřejmě. Kdyby bylo možné hlasovat pro „přestávku“, možná by to dopadlo jinak.) Učitelky tipovaly, snažily se, smály se – a občas i trefily.
Následovaly proslovy paní ředitelky a paní starostky, které popřály deváťákům štěstí a odvahu na jejich nové cestě, a pak už se mikrofonu ujaly obě třídní učitelky – Irena Čermáková (IX. A) a Olga Roháčková (IX. B). Po jejich slovech přišlo na řadu slavnostní šerpování a došlo i na netradiční dárek: každému deváťákovi byla předána 3D tištěná píšťalka v barvách školního loga, doplněná o originální motivační vzkazy. Například: „Ty jsi rozhodčí svého života,“ nebo „Nečekej, až ti někdo pískne začátek – pískej si sám“. Kdo by řekl, že plastová píšťalka zvládne říct tolik!
Na závěr učitelé nesměle (a bez mikrofonů!) zazpívali píseň „Na ostří nože“ od Ewy Farné, kterou speciálně pro tuto příležitost upravila paní učitelka Marie Jednorožcová. Ta se navíc chopila i elektrické kytary a dodala celé akci pořádný šmrnc! Pravda, text možná trochu zanikl v šumění větru a cvakání foťáků – proto ho najdete v naší fotogalerii, abyste si mohli přečíst, co jsme vám vlastně zpívali a přáli. 🙂
A pak už přišlo závěrečné hromadné zapískání, objetí, fotky a velké „ahoj“…
Milí deváťáci,
do života vám přejeme, ať máte otevřené oči, srdce i mysl. Ať najdete odvahu dělat věci po svém, a když to někdy nebude jednoduché – pískejte si. Ať už melodii oblíbené písničky, nebo jen tak – pro radost. Budeme na vás pamatovat.
učitelský sbor