Základní škola Velké Přílepy

Ve středu 27. května třídy IV. A a IV. B vyměnily školní lavice za pořádnou porci zábavy a společně vyrazily na výlet do zábavního parku Mirakulum v Milovicích.

Jakmile jsme dorazili na místo, čekal nás den plný zážitků. Prolezli jsme lesní město, vyzkoušeli obří houpačky, bludiště i podzemní chodby a parádně si to užili i ve vodním světě. Počasí nám přálo. Všichni se shodneme na jednom: chceme tam jet znova!

Menší zápletka nás čekala až cestou zpátky, kdy jsme kvůli nehodě na dálnici museli čekat hodinu v koloně. Ani to nám ale skvělý zážitek nezkazilo. Měli jsme totiž parádní autobus s klimatizací a hlavně moc milého a vstřícného pana řidiče, který celou situaci zvládl s úsměvem.

Jana Mikulecká

Ani dvouhodinová cesta autobusem nás neodradila od návštěvy Cambridge, i když slovo univerzita u některých po nedávných testech vyvolávalo lehké známky paniky.

Zažili jsme leccos. Viděli jsme krásnou architekturu a užili si punting na pramicích, odkud byl nádherný výhled. Překvapivě se nikdo nevykoupal, a to ani poté, co paní učitelka Houšková vyjednávala s průvodcem, za kolik liber by byl ochoten skočit do vody.

Po rozchodu ve městě se kupodivu nikdo neztratil, jen jsme málem zapomněli paní učitelku Janderovou ve Starbucks. Poté nás čekala závěrečná „Cambridgeská míle“.

Jakmile jsme ale dosedli do autobusu, většina účastníků okamžitě odpadla. A to i přes značné zásoby kalorií, které si mnozí prozíravě nakoupili na cestu domů.

Za celý kolektiv Lucie Houšková

Čas neuvěřitelně letí a my máme za sebou předposlední den našeho horského dobrodružství. Zítra nás po snídani čeká balení a odjezd domů, ale ještě než se děti rozutečou, pojďte se podívat, jak skvěle jsme si užili dnešek.

Vzhledem k tomu, že v měsíci květnu proběhl Světový den včel, přizpůsobili jsme tomu i pracovní listy na násobilku. Děti počítání ve včelím stylu moc bavilo a bylo to pro ně příjemné zpestření.

Po dopolední svačince jsme vyrazili do lesa na zážitkové učení. Vyjmenovaná slova jsme procvičovali v pohybu – děti běhaly po lese, plnily úkoly na stanovištích a skvěle u toho spolupracovaly.

K obědu na děti čekala odměna, na kterou se těšily už od začátku týdne: řízek s hranolkami. Po takovém obědě byl vyhlášen zasloužený klidový režim.

Část dětí využila volnější čas k tomu, aby zdolala rozhlednu Bramberk, která sousedí přímo s naší chatou. Výhled do okolní jizerské přírody byl prostě nádherný.

Odpolední program byl jedinečný tím, že si ho děti tak trochu navrhly samy. Během dopoledne totiž sepisovaly aktivity, které se jim za celý týden nejvíce líbily, a my dospělí  jsme z nich poskládali sportovní odpoledne.

Absolutním hitem byla hra na Helenu Fibingerovou – místo těžké koule se u nás samozřejmě házelo lesními šiškami na cíl. Smíchu bylo plno!

K večeři kuchaři vykouzlili skvělé palačinky s tvarohem, po kterých se jen zaprášilo. Během dne jsme navíc dětem rozdaly pohledy z domova, které jim udělaly obrovskou radost a zahnaly i sebemenší stýskání.

Děti po večeři poctivě sepsaly seznamy svých oblíbených písniček a momentálně to žije na naší závěrečné diskotéce!

Zítra po snídani zamáváme Jizerským horám a vydáme se na cestu domů. Už se na všechny moc těšíme a vezeme domů batohy plné zážitků a možná i trochu špinavého oblečení.

Za celý tým Ivana Seiserová

Náš pětidenní zájezd do Anglie odstartoval úspěšným přesunem z Prahy na londýnské letiště Heathrow. Už při nástupu do letadla bylo jasné, že posádka i spolucestující zažijí něco nezapomenutelného – vyděšené pohledy některých pasažérů ve chvíli, kdy se naše početná výprava začala organizovaně sunout do sedadel, mluvily za vše. Naštěstí jsme vzlet zvládli bez ztrát na životech i příručních zavazadlech.

Po příletu nás čekala ještě přibližně dvouhodinová cesta autobusem do Ashfordu. Tam nás přivítalo ubytování a také první menší drama výpravy – překvapivě vysoká teplota na pokojích vyvolala krátkou vlnu paniky. Situace se ale naštěstí uklidnila stejně rychle jako venkovní počasí a s večerním ochlazením se vrátila i schopnost normálně fungovat.

Večeře proběhla v klasickém britském stylu a po ní jsme využili venkovní areál k odpočinku a zaslouženému „chill-outu“.

Zítra nás čeká další dobrodružství – vyrážíme směrem na Cambridge.

Za celou výpravu Lucie Houšková

oplus_2097152

oplus_2097152

oplus_2097152

oplus_2097152

oplus_0

oplus_2097152

Máme za sebou další parádní den na škole v přírodě. Co všechno jsme dnes zažili?

Dopoledne bylo plné dopisů a lesního stavitelství.

Hned po snídani jsme si rozdali pohledy od rodičů. Děti z nich byly nadšené. Abychom radost oplatili, děti se hned pustily do psaní dopisů. Rodiče se mají na co těšit, pošta už je na cestě 😊

Následně jsme vyrazili do přilehlého lesa. Proměnili jsme se v architekty a stavitele a z klacíků, mechu, šišek a kůry jsme stavěli domečky pro lesní skřítky.

Po obědě a malém odpočinku jsme nasedli na autobus a vyrazili na výlet do Jablonce nad Nisou k přehradě Mšeno.

U vody to žilo! Nejenže jsme nakrmili místní kachny a pozorovali obří kapry, ale čekalo nás tam i jedno velké překvapení. Měli jsme obrovské štěstí a na vlastní oči jsme viděli akční cvičení hasičů při záchraně tonoucího. Pro děti to byl neskutečný zážitek a hasiči od nás sklidili obrovský potlesk.

Za odměnu jsme se pak zastavili u stánku na vynikající zmrzlinu a ledovou tříšť a zbytek energie děti vybouřily na blízkém dětském hřišti.

Po večeři pro nás den ještě nekončí. Večerní program se ponese opět ve sportovním duchu. Chystáme se na  „hokej se žížalami“ – nemějte strach, žádná živá zvířátka při hře neutrpí újmu 😊.

Pak už bude následovat jen večerní hygiena, zachumlání do pelíšků a na závěr dne přečteme každému pokoji pohádku na dobrou noc, aby se dětem zdály ty nejkrásnější sny.

Všichni jsou zdraví, spokojení a posílají moc a moc pozdravů!

Za celý kolektiv Ivana Seiserová

Víte, kde je na zemi největší biodiverzita? Kde žije nejvíce rostlinných a živočišných druhů, které ani ještě všechny nemáme prozkoumané? V tropickém deštném pralese. To jsme se učili v zeměpise a se šesťáky v úterý 26. 5. si ověřili v ZOO Praha na komentované prohlídce. Nadšená lektorka nás seznámila se záchranným programem ZOO Praha v Africe – dotování edukačních autobusů zaměřených na záchranu pralesů a ochranu ohrožené divoké přírody, spolufinancování projektu zaměřeného proti pytlákům. Mluvila o ekologických koncepcích, co jíst a chovat jiného než muset lovit divoká zvířata. V Pavilonu Dja jsme se dozvěděli, co vůbec to slovo znamená – je to řeka a chráněné území v Kamerunu v srdci Afriky. Pavilon byl postaven hlavně jako nové útočiště goril, je osazen tisíci rostlinami „jako z pralesa“. My pozorovali kaloně, roztomilé talapoiny s čerstvými mláďaty, více jsme se dozvěděli o kočkodanech, štětkounech. Nechyběl ani hmyz (možný budoucí zdroj proteinů?) a pavouci.

V největším výběhu zrovna vypustili gorilí rodinku se samcem stříbrohřbeťákem a harémem samic s mláďaty. Ve vyšším patře hodovaly guerézy s krásnými ocasy také obdařené mláďaty.

Na závěr jsme ještě popošli do jiného ekosystému – savan – a vyslechli si zajímavosti o žirafách.

Po vyplnění pracovního listu měly děti rozchod a některé opravdu obešly skoro celou zoo. A myslím, že nechyběla ani zmrzlina nebo ledová tříšť.

Chválíme třídu za bezproblémový výlet v tak horkém počasí.

Irena Čermáková a Eliška Pletichová

Žáci devátých ročníků (IX. B a IX. C) se v minulých dnech zúčastnili jedinečného workshopu s názvem „Na zdar Národního“, který probíhal přímo v historické budově Národního divadla v Praze. Nešlo však o obyčejnou exkurzi – žáci se na několik hodin stali součástí důležitého období české historie.

Děj workshopu nás zavedl do roku 1883, kdy se Národní divadlo po ničivém požáru znovu otevíralo veřejnosti. Celá země očekávala, že „zlatá kaplička“, která doslova vstala z popela, nabídne skvělý repertoár a stane se symbolem české kultury. Jenže první dramaturgická porada se příliš nevydařila. A právě zde začal úkol našich deváťáků.

Třída byla rozdělena do pěti skupin, z nichž každá zastupovala jednu významnou osobnost spojenou s Národním divadlem i českým kulturním životem. Pomocí různých aktivit studenti poznávali nejen „svou“ postavu, ale i ostatní osobnosti, které se podílely na vzniku a fungování divadla. Hlavním cílem bylo vyjednávání, hledání kompromisů a společné plánování repertoáru pro sezonu 1883/84.

Workshop byl velmi interaktivní a žákům umožnil zažít historii jinak než ve školních lavicích. Díky autentickému prostředí historického hlediště si mohli lépe představit atmosféru tehdejší doby i význam Národního divadla pro český národ. Mnozí zjistili, že domluvit se na společném rozhodnutí není vůbec jednoduché – zvlášť když každý hájí jiné názory a zájmy.

Celý program byl nejen zábavný, ale také poučný. Deváťáci si odnesli nové poznatky o historii Národního divadla, o významných osobnostech české kultury a zároveň si vyzkoušeli týmovou spolupráci, argumentaci i strategické myšlení.

Výjezd do Národního divadla byl pro všechny velkým zážitkem a ukázal, že historie může být živá, napínavá a plná zajímavých příběhů.

Irena Hajdová

V úterý 19. 5. jsme se my, žáci V.B, vydali na výlet na statek. Nejprve jsme jeli autobusem do Svrkyně, kde jsme dostali papírek s Bingem, které jsme měli vyplňovat po cestě. Ze Svrkyně už jsme vyrazili pěšky do Hole.

Během cesty jsme se dozvěděli spoustu informací a zastavili jsme se ve stáji u koní.  Když jsme byli skoro u farmy, viděli jsme zajímavý mobilní kurník. Před farmou jsme si našli místečko, na kterém jsme se nasvačili. Když už jsme byli na farmě, viděli jsme spoustu zajímavých strojů i krmení pro zvířata. Prošli jsme stájí, kde byly krávy různého věku. Poté jsme se podívali, jak se z kejdy, zbytků, gastro odpadu a kukuřičné siláže udělá energie v bioplynové stanici.

Když jsme odcházeli, všimli jsme si váhy na nákladní auta a podívali se, kolik všichni dohromady vážíme. Po cestě zpět jsme doplňovali Bingo a potkávali spoustu hezkých míst. Minuli jsme dokonce i most s brodem, ve kterém se pak většina třídy brodila. Přitom jsme zde našli chráněného raka. Ke konci jsme došli do Noutonic. Odtud jsme po vyhlášení tajenky a odpočinku odjeli do Velkých Přílep.

Dohromady jsme ušli asi 7 kilometrů a celý výlet dohromady trval 6 hodin. A vsadím se, že jsme si ho všichni užili.

Eliška Radějová, V. B

Ve středu 20. května proběhla velmi netradiční hodina matematiky s názvem „Matematika ze života“. Výjimečná byla především tím, že se jí účastnily pouze dívky – ze tříd V. A a V. B, které pracovaly ve skupinkách na speciálně připravených autorských úlohách z prostředí sousedního města.

Děvčata řešila různé typy matematických úloh, díky nimž se dozvěděla mnoho zajímavostí o Roztokách. Zjišťovala například počet žáků místní školy, počet a stáří památných stromů v obci, počet domů v Roztokách nebo vývoj počtu obyvatel. Pracovala také s grafy a hledala nepravdivá tvrzení týkající se návštěvnosti místní knihovny.

Během celé hodiny panovala velmi příjemná pracovní atmosféra. Dívky si navzájem pomáhaly, spolupracovaly a společně hledaly správná řešení. Bylo vidět, že je práce baví a že matematika může být nejen užitečná, ale také zábavná a propojená s běžným životem.

Velkou radost mi udělalo také to, s jakým nadšením a chutí děvčata pracovala. Oceňuji jejich vzájemnou spolupráci, ochotu si poradit i podporovat jedna druhou. Jsem moc ráda, že je hodina bavila a že si z ní odnesly nejen nové poznatky, ale i příjemný společný zážitek.

Anna Sedláčková