Základní škola Velké Přílepy

Dnešní den byl zase na jedničku. Úplné modro se svěžím horským větříkem nás vylákalo na cestu do Muzea hraček Detoa. Strávili jsme dopoledne prohlídkou výroby dřevěných hraček s krtečkem v čele. Potom jsme si vytvořili své vlastní hračky. Cestou zpět jsme si vyšlápli sjezdovku, zahráli hry a namířili směrem k našemu penzionu. Tam jsme tedy také nelenošili. Procvičili jsme si jemnou motoriku a navlékali korálky. Po dobré večeři, která končila prázdnými talíři, se chystáme na diskotéku. Zítra nás čeká balení a odjezd domů.

Zdraví celý tým Švp

Ve čtvrtek 16. 4. jsme ochutnali thajskou kuchyni. Zajímavou polévku Tom Kha Gai, ve které nechyběly mimo masa a zeleniny i krevety a Luk chin ki ngwng thiy, Paš ta – thajské krůtí kuličky s rýží.

Je zajímavé, že o tak vzdálené zemi žáci mnoho nevědí, ale thajskou kuchyni znají. I jsou zvyklí na „orientální“ chutě.

Sedmáci v rámci zeměpisu z regionů Asie sestavili otázky, co je na Thajsku zajímá a osmáci zajímavou technikou enkaustiky vytvořili krásné obrázky – barevné, abstraktní, leckde s vyškrabáním něčeho konkrétního z této oblasti.

Prvostupňové děti měly zase mnoho inspirace – lodičky, rybičky, tropické plody, vlajky, masky, chrámy a sloni.

Opravdu by mě zajímalo, co vědí thajští žáci o České republice!

Těšíme se na řeckou kuchyni 14. 5. – poslední představení mezinárodních kuchyní v rámci celoročního enviromentálního projektu o výživě.

Za všechny zúčastněné Irena Čermáková

I dnes nám přálo počasí. Celý den byl slunečný. Dopoledne jsme si chvilku zopakovali psaní, čtení s porozuměním a písmenka. Dozvěděli jsme se něco více o víle Izeríně, která je symbolem Jizerských hor. Potom jsme vyrazili učit se na louku. Procvičili jsme si matematiku, čtení a paměť. Po nejlepším obědě na světě, buchtičkách se šodó, jsme se vydali na Mariánskou horu. Vystoupali jsme 365 schodů, proběhli jsme se v lese, zahráli hry a teď už si pochutnáváme na večeři. Všichni jsme v pořádku a spokojeni.

zdraví celý tým ŠvP

I ti naši nejmenší školáci se vydali na školu v přírodě do Jizerských hor. Cestu i ubytování zvládli perfektně. Po vydatném obědě jsme se vydali na Tanvaldský Špičák a cestou zpět jsme sešli sjezdovku, na které ještě ležel sníh. Postavili jsme domečky pro zvířátka a soutěžili ve střelbě šiškami. Celý den nás hřálo sluníčko. Teď jsme již po večeři a hrajeme si na pokojích.

zdraví celý tým Švp

Ve středu 22. dubna 2026 ožily Černošice atletikou. Naši žáci prvního stupně se zúčastnili Štafetového poháru, a i když výsledková tabule tentokrát nemluvila v náš prospěch, odvážíme si zážitky, které mají mnohem větší hodnotu než medaile.

Soutěžilo se v čistě smíšených štafetách:

• Štafety 8 x 100 m:
  • Mladší kategorie (1.–3. třída).
  • Starší kategorie (4.–5. třída).
• Štafety 8 x 200 m:
  • Štafeta „A“:  (2 dívky + 2 chlapci za mladší i starší žáky).
  • Štafeta „B“:  (2 dívky + 2 chlapci za mladší i starší žáky).

I když naše výprava skončila v celkovém hodnocení na posledním místě, na stadionu to tak rozhodně nevypadalo. To, co našim dětem chybělo ve vteřinách, bohatě vynahradily svým nasazením.

Atmosféra v týmu byla jednoduše úžasná. Děti se navzájem povzbuzovaly, fandily každému členovi z teamu až do posledních metrů a společně sdílely radost z každého doběhnutého úseku. Pro mnohé to byla první velká zkušenost s opravdovými závody, a právě o tom sport na prvním stupni je – o sbírání zkušeností, překonávání sebe sama a radosti z pohybu.

Všem zúčastněným žákům patří obrovské poděkování za jejich bojovnost a vzornou reprezentaci školy. Ukázali, že umí držet spolu a nevzdávat se, i když je konkurence silná.

Irena Carvanová

Poslední týden se nejen naší třídou IV. B linula vůně vaření a pečení. Nešlo o žádnou chybu v rozvrhu, ale o náš třídní projekt s názvem „Svačina pro spolužáky“. Cíl byl jasný: dokázat, že i za 45 minut se dá vykouzlit chutné jídlo pro celou partu.

Jak to celé probíhalo?

Rozdělili jsme se do dvojic ( a jedné trojice) a čekal nás nelehký úkol. Museli jsme vybrat recept, který stihneme připravit během první vyučovací hodiny, naplánovat nákup surovin a hlavně – nakrmit celou třídu. To znamenalo připravit minimálně 19 poctivých porcí.

Závod s časem

Zadání bylo neúprosné: 45 minut na přípravu i závěrečný úklid linky. V kuchyňce to občas vypadalo jako v profesionální show MasterChef. Krájení, mazání, míchání a aranžování muselo běžet jako na drátkách.

Co se podávalo?

Menu bylo pestré! Ochutnali jsme vše od tradičních muffinů a nazdobených cupcakes, přes několik druhů lívanců až po super toasty a topinky. Střídaly se sladké i slané variace. Každá dvojice i trojice do toho dala kus své kreativity a my jsme si tak každé dopoledne užili společnou svačinu, která nás nakopla na zbytek dne.

Projekt nám ukázal, že spolupráce v kuchyni je super zábava a výsledek stojí rozhodně za to. Teď už víme, že připravit hostinu pro 19 lidí není žádná hračka, ale že to zvládneme úplně všichni.

Jana Mikulecká

Více než pět stovek osobností, které rozhodují o budoucnosti České republiky, osloví děti svými díly v souvislosti s Dnem Země. Některé jsou i z naší školy a jejich díla byla vybrána, aby spolu s průvodním dopisem o nutnosti ochrany životního prostředí tyto osobnosti dostali do svých rukou. V rámci hodin výtvarné výchovy na projektu pracovali žáci napříč několika ročníky.

Připojuji tiskovou zprávu z webu Česká krajina.

„Jak vidíme téměř všude kolem sebe, s naší planetou to nevypadá vůbec dobře. Pokles biologické rozmanitosti se nedaří zastavit, koncentrace CO₂ v atmosféře rostou, letošní rekordní teploty odpovídají modelům, které měly nastat až za několik desetiletí. Ve vodě, vzduchu i půdě se objevují stále další škodliviny a mikroplasty,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, proč společně s dětmi z mateřských a základních škol osloví ke Dni země klíčové osobnosti české společnosti.

„Dnes rozhodujeme o tom, jak bude vypadat svět, ve kterém bude žít příští generace. Proto děti z mateřských a základních škol osloví osobnosti, které svými dnešními rozhodnutími určují, jestli budou mít radostný a šťastný život nebo se budou muset trápit s problémy, na které jim nyní zadělávají rozhodnutí bez dostatečného ohledu na životní prostředí a přírodu,“ doplnil Dalibor Dostál. Česká republika v ochraně přírody a životního prostředí stále zaostává za vyspělejšími zeměmi a těmto tématům se v tuzemsku věnuje menší pozornost než ve státech na západ od našich hranic.

Díla děti nakreslily a namalovaly pro prezidenta, členy vlády, poslance, senátory, členy Ústavního soudu, stovku největších českých firem a pro největší nadace.  „Věřím, že upřímná a naléhavá výzva, kterou děti adresovaly významným osobnostem, vezme všechny za srdce a budou na přírodu a životní prostředí myslet nejenom dnes, ale při všech svých následujících rozhodnutích. Závisí na tom budoucnost našich dětí, budoucnost naší země i budoucnost naši planety,“ zmínil Dalibor Dostál.

„Všem dětem, učitelům i ředitelům vzdělávacích zařízení bych chtěl velmi poděkovat za nadšení a zájem se na projektu podílet. Bylo vidět, že všem záleží na tom, aby se přírodě a životnímu prostředí věnovala větší pozornost,“ ocenil Dalibor Dostál a navázal: „Všechna díla byla krásná, některá se dokonce vyrovnala profesionálním ilustrátorům a bylo nám líto je dát do obálky a poslat. Nejraději bychom si je vystavili.“

Na podporu projektů ochrany přírody může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz .

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Alena Dědourková

Den 1. dubna 2026 byl den D. A to přesně pro závěrečné prezentace Příběhů našich sousedů. Školy, zapojené do projektu, zpracovávají formou audio-reportáže, video-reportáže, animace, či komiksu, příběh své sousedky, či souseda ze své obce, nebo svého města. Finálně zpracovaný projekt poté formou prezentace představují širokému publiku na slavnostních prezentacích.
Jak ale vlastně celá cesta projektem začala, jak to celé vzniklo a co je vlastně projekt zač?

Příběhy našich sousedů je vzdělávací projekt neziskové organizace Post Bellum pro žáky osmých a devátých tříd základních škol a tercií a kvart víceletých gymnázií. Mají za úkol vyzpovídat pamětníka, natočit vzpomínky, digitalizovat fotografie, prozkoumat archivy a nakonec vytvořit rozhlasovou, televizní nebo psanou reportáž či dokument, jak již bylo napsáno výše.

A kdo se do projektu v letošním roce z naší školy přihlásil? Byli to žáci VIII. ročníku naší Základní školy Velké Přílepy (Anna B., Anna G., Kristýna K., Ondřej S. a Sofie Š.). Pedagogického vedení se ujala paní učitelka Alena Dědourková.
Naše pamětnice v příběhu se jmenuje Naděžda Bischofová.

Jako výtvarné ztvárnění celého příběhu o Nadě si žáci vybrali animovaný film. Celá práce na projektu trvala 7 měsíců. A v čem celá práce na animovaném filmu spočívala? Znamenalo to v první řadě najít pamětníka z Velkých Přílep, v tomto případě pamětnici paní Naděždu Bischofovou. Oslovit ji. Napsat si otázky k rozhovoru. Ten pak natočit. Sestříhat ho. Vybrat hlavní dějovou linku našeho příběhu. Nakreslit storyboard, připravit jednotlivé sekvence filmu (kreslit, stříhat, lepit, malovat atd.). Jet na 2 workshopy. Upravovat, natáčet komentáře a vybrat hudbu. Natočit animaci a poté ji ještě postprodukčně upravit. Napsat životopis pamětnice. Vytvořit soubor fotografií na web a vytvořit proslov se závěrečnou prezentací na slavnostní uvedení, které se konalo dne 1. dubna v hotelu Academic v Roztokách. Z toho, co je zde uvedeno, jistě uznáte, že to byl to běh na dlouhou trať. Někdy jsme společně museli v práci odbočit, někdy zpomalit, někdy zase přidat, ale přesto jsme to dohromady dotáhli do úspěšného konce – cíle.
A o čem ve zkratce je naše krátkometrážní animace? Je o naší pamětnici Nadě Bischofové, která ve Velkých Přílepech žije již od roku 2004. A co je na jejím příběhu to, co tým zaujalo? Kromě její ohromně milé povahy a chuti do života je to její silná vůle čelit doslova strastiplných a hrůzným nástrahám a následkům z II. sv. války.

Protože Naďa svůj příběh prožívá, když jí je 8 let, přišlo nám s týmem důležité seznámit s jejím příběhem i žáky celé naší školy. Proto jsme 7. 4. a 10. 4. během vyučování, navštívili náš I. a II. stupeň Základní školy Velké Přílepy. Každé třídě se tým představil a spolu s tím i projekt. Krátce popovídal o vzniku svého animačního filmu. Pak už následovala samotná animace. Po jejím skončení byl prostor pro dotazy a reflexi. Spolu s týmem jsme shledali, že se výsledné dílo žákům líbilo a zaujalo je. Svými dotazy, postřehy a hodnocením nás nesčetněkrát mile překvapili a dojali zároveň. Ptali se nás i paní učitelky v samotných třídách. Mockrát děkujeme za vřelé přijetí od všech! Za tuto příležitost jsme byli obzvláště rádi, protože zpětná vazba je pro tvůrce velmi, ale velmi důležitá. Mockrát děkujeme samozřejmě i těm, kteří dorazili na slavnostní prezentace včetně paní ředitelky, třídní učitelky Martiny Maršíkové, a jednotlivých učitelek odborných předmětů (Čermákové, Hajdové, Jednorožcové, Bezděkové) a pana školníka Vojtěcha. Děkujeme za takovou podporu! V neposlední řadě děkujeme společně i našim rodinám, které nás na prezentace přišli podpořit a prošli tuto cestu spolu s námi a podporovali nás po celých 7 měsíců.

Projekt si tým užil. Na otázku, zda by se opět zúčastnili, jednohlasně odpověděli ANO.

Během celých sedmi měsíců se všem z týmu naskytla možnost vyzkoušet si něco nového, poznat nové lidi, umět pracovat v týmu, řešit problémy, umět se sebehodnotit, vyzkoušet si nové technologie, naučit se prezentovat a hlavně dotahovat práci do konce.
Vzniklo krásné emotivní dílo, které má přesah a umí oslovit nejednu generaci. Moc děkuji všem z týmu za tvorbu!! Byli jste skvělí!! Těším se na další projekt v příštím roce.

Připojuji odkaz na webové stránky našeho projektu včetně videa naší animace.
https://www.pribehynasichsousedu.cz/roztoky-a-okoli/roztoky-a-okoli-2025-2026/bischofova-nadezda/

A zde tisková zpráva ze závěrečných prezentace včetně fotogalerie.
https://www.pribehynasichsousedu.cz/prezentace/roztoky-a-okoli-1-4-2026/

Alena Dědourková

Žáci třídy VII. A se v pondělí 13. dubna zúčastnili zajímavé výstavy Titanic v Praze v Letňanech. Výstava přinášela mnoho skutečných artefaktů, které byly vyzdviženy ze dna oceánu.

Jednalo se o originální artefakty spojených s touto slavnou lodí, např. porcelán, nábytek, oblečení, osobní předměty cestujících jako parfémy, šperky, kabelky.

Velkým zážitkem pro všechny byla také maketa ledové kry s reálnou teplotou vody (velmi ledová), která přiblížila náročné podmínky v době katastrofy.

Součástí expozice byly i informační panely s poutavými fakty z tehdejší doby a nechyběly i ukázky kajut různých společenských tříd, kaváren, strojovny, díky nimž si žáci dokázali lépe představit život na palubě.

Na začátku výstavy každý žák obdržel palubní vstupenku se jménem skutečného cestujícího. Po prohlídce se pak žáci dozvěděli, zda „jejich“ postava tragédii přežila. Tato interaktivní forma dodala celé návštěvě silný emotivní rozměr a přispěla k hlubšímu pochopení historické události.

Exkurze byla pro všechny nejen poučná, ale i velmi působivá.

Irena Hajdová