Ve čtvrtek 26. září jsme vyrazili pěšky směrem k našemu nejbližšímu hradu, který se jmenuje OKOŘ. I když je nejblíž, tak ho každý nezná, ne každý o něm něco ví, a téměř nikdo z nás nebyl v jeho prostorách. A na to jsme se nejvíce těšili, až hrad projdeme jako bílá paní v oblíbené trampské písničce.
Vyrazili jsme ráno v 8 hodin oblečení v pláštěnkách, protože nebe nad námi nevypadalo zrovna nejlépe. Je pravda, že po cestě nás přivítal nějaký deštík, který se po chvilce vždy umoudřil. My jsme mohli sundat kapuce z hlav a lépe se rozhlédnout, jestli už nevykukuje zřícenina.
Po hodině a půl jsme došli na místo a ocitli se na prvním nádvoří. Prohlédli jsme vše, co bylo pro nás dostupné, přečetli si pověst o Julianě a také o historii hradu.
Zpátky jsme do školy přijeli autobusem plni nových informací.
Markéta Svobodová a Simona Šíbalová
