Autor: Kateřina Sedláčková

Úterý 23. 5. bylo pro naši školu zvláštním dnem. Napjatě jsme očekávali příjezd skupiny dětí z partnerské německé školy, která dorazila do Velkých Přílep v dopoledních hodinách. Naše školní jídelna byla připravena je uvítat typicky českým jídlem – svíčkovou. A už se pěly ódy na pana kuchaře a jeho tým! 🙂

Po občerstvení se vydala skupina německých žáků na prohlídku budovy druhého stupně spolu s našimi průvodci – Aničkou Novákovou, Tadeášem Koutným a p. učitelkou Jessicou Koch. My jsme mezitím s našimi žáky připravovali místnost v polyfunkčním domě ke společnému zpívání.

Když se němečtí žáci vrátili ze své prohlídky, začalo společné zpívání písní českých, německých a anglických, na kterých jsme několik týdnů pilně pracovali. Bylo zábavné pozorovat, jak naši odvážní žáci pomáhají německým přátelům správně vyslovovat české texty (viz. video J). A šlo jim to náááramně! Hudba je opravdu univerzálním prostředkem, který spojuje a překračuje hranice.

Po společném zpívání jsme ještě chvilku strávili na školní zahradě, kde jsme hráli různé míčové hry. Poté jsme vyrazili na bowling do Roztok, kde jsme se bavili a trávili společně čas. Den plný zábavy jsme zakončili společným opékáním buřtů a sportovními aktivitami.

Druhý den jsme se setkali na Staroměstském náměstí v Praze a společně jsme se vydali na výletní loď po Vltavě. Během plavby jsme si užívali krásy Prahy a poslouchali výklad v německém jazyce.

Po hodinové plavbě jsme se museli rozloučit s našimi přáteli z partnerské školy a rozjeli se zpět do našich domovů. Byly to dva příjemně strávené dny s milými dětmi, které nám přinesly novou motivaci k učení se německého jazyka. 🙂

Těšíme se na další setkání s našimi přáteli z Neustadtu a na další vzájemnou výměnu poznatků a zážitků.

Marie Jednorožcová

V přírodovědě jsme se učili o vlivu člověka na okolní přírodu, o ekosystému pole a louky, produkci potravin pro člověka i krmiv pro hospodářská zvířata. Jak lépe poznat tato témata, než se vypravit na farmu. S laskavým svolením pana L. Poláčka jsme navštívili jeho farmu na Holi. Paní učitelka Maršíková nás provedla různými provozy a vysvětlila nám, jak fungují a jak jsou vzájemně provázané. Cestou ze Svrkyně na Holi jsme viděli na polích růst různé polní plodiny. V mobilním chovu slepic, v kravíně i odchovně telat jsme si řekli, které z nich se zde využívají ke krmení dobytka. Jak je zde o dobytek postaráno a jak se využívají moderní robotické stroje.

Navštívili jsme i dojírnu, sklady krmiv a halu se zemědělskými stroji, viděli jsme výrobu sýra. Nakonec nám bylo vysvětleno, jak se využívají odpady v bioplynové stanici k výrobě elektřiny. Bylo to hodně nových informací a poznatků. Největší ohlas ale měla návštěva u krav a telátek. Přes prvotní odstup děti nakonec našly odvahu si je i pohladit a podrbat a krávy místo registračních čísel dostaly i nová jména. Nejsem si jistá, jestli si je budou pamatovat!

Děkujeme majitelům farmy, že nám tuto exkurzi umožnili. Bylo to velice zajímavé.

Daniela Rajmonová a V. B

Dlouho a nesnadně jsme plánovali třídenní výlet. Nakonec jsme překážky překonali a vyrazili jsme 22. května na třídenní dobrodružství. Sbalili jsme batohy a odjeli vlakem z Prahy do obce Líšný. Jeli skoro všichni, jen tři děti z různých důvodů nemohly jet. V Líšném jsme se ubytovali a hned vyrazili zdolávat vodní živel. Kapitán Martin nám vysvětlil, jak ovládat raft. Naloďovali jsme se vyzbrojeni bezpečnostními vestami a velkou odvahou na konci náhonu. Bez potíží vpluli do hlavního toku Jizery a dál si užívali plutí po klidné a krásné řece. Brzy se všichni na raftech cítili jako staří námořníci. Pádlovali, zpívali, učili se číst vodu, zvládat různé záběry a vodáckou hantýrku. Po deseti kilometrech jsme přistáli nad jezem v Dolánkách. Na loučce u jezu jsme obdivovali krásu místa i chvíle a hráli jsme si hry až do příjezdu vlaku. Děti byly unavené, ale zase ne moc. Tak jsme večer na dobrou noc četli pohádku.

Druhý den nás čekala další – vzdušná výzva. Šli jsme do lanového centra společnosti Sun Disk na Malé Skále. Výzva to byla velká a každý se k ní postavil podle svých možností. Opustit pevnou zem, vylézt na vysoké sloupy a vydat se na vratké a nejisté překážky se neodvážili všichni. A ti, co si na zemi mysleli, že je to snadné, zjistili, že to ve výšce mnoha metrů už tak snadně nevypadá. Instruktoři nám postupně otevřeli šest různých tras. Pro někoho bylo složitější překonat náročnou trasu po kývajících se lanech, pro někoho zase na konci seskočit a snášet se v sedáku volně k zemi.

Odpoledne jsme se vypravili na pěší výlet místními lesy na zříceninu hradu. Cestou jsme hráli kimovy hry a soutěžili. Zdrželi jsme se a k hradu jsme došli až po zavírací době. Vraceli jsme se údolím potoka, obdivovali drobná zvířata, která se před námi nestačila ukrýt a povídali si. Po večeři jsme si z přineseného dřeva udělali táborák a strejda Radko hrál na kytaru. Tentokrát už byly děti unavené víc a po večerce usnuly skoro všechny.

Ve středu byly děti tak rychle sbalené, že nám zbyl čas do odjezdu vlaku. Tak jsme zrealizovali výzvu objevenou den předem. Vyrazili jsme hledat cashky! Přímo v Líšném jsme našly hned dvě a úspěšní nálezci měli z nálezu velikou radost. Cestu domů s veškerým přestupováním děti zvládly perfektně. Je vidět, že jsou zcestovalé a nic je jen tak nezaskočí. Za svou ukázněnost při cestování, ochotu zkoušet nové věci a vzájemně si při tom pomáhat si zaslouží obrovskou pochvalu.

Za realizační tým Daniela Rajmonová a Martina Maršíková

S jarem jsme začali v přírodovědě a pracovních činnostech s pěstitelskými pokusy.

Na hrachu setém jsme zkoušeli vliv půdy na klíčení, vývoj a růst rostlin. Děti měly sedm průhledných kelímků s různým typem půdy. Od praného písku po kvalitní kompost. V každém kelímku bylo sedm semínek. Děti sledovaly a porovnávaly růst nadzemních i podzemních částí rostlin. Ve všech půdách rostliny vyklíčily a rostly, dokud měly zachované děložní lístky.

Po šesti týdnech růstu pozorování jsme došli k několika závěrům:

Kelímky s písčitými půdami a půdami chudými na organické látky snadno vysychaly a rostlinky přes víkend trpěly suchem a rostly pomaleji. V kyprých a lehkých půdách měly rostlinky bohatší kořenový systém. V půdách bohatých na živiny rostly rostlinky sytě zelené a s většími lístky, které nežloutly.

Na konci pokusu jsme rostlinky vysadili ven na pokusný záhon. Ukázalo se, že rostlinky v písčitých a chudých půdách tuto změnu nezvládly a uschly. Rostlinky v kompostu a výsevním substrátu přesazení snesly a rostly dál.

Další badatelskou činností bylo předpěstování sazenic rajčat. To se nám dařilo. V naší na jih orientované třídě rostly sazeničky jako ve skleníku. Děti si je samy vysely, sledovaly klíčivost, pikýrovaly sazeničky a dopěstovaly je až do fáze nakvétání. Po půlce května jsme si ukázali, jak rostlinky vysadit a pak si každý dvě sazenice odnesl domů. Přeji dětem, aby se jim pěstování i nadále dařilo a rostlinky jim odměnou přinesly chutné plody.

Daniela Rajmonová

Při pozorování přírody kolem nás nás upoutal tajuplný hmyz a nejvíce život včelího společenství. Díky různým studijním materiálům již víme, jak včela dělnice vypadá a že jsou zde i další obyvatelé úlu, jako třeba trubci. Jaká práce včel se skrývá za sladkou pochoutkou, která chutná tak znamenitě. Nakonec jsme si i my na včelky zahráli, vypravili se na školní zahradu a ze smetánky lékařské vyrobili med. Pro zájemce přikládáme recept na výrobu medu, kterým jsme potěšili naše blízké.

Budete potřebovat: 400 květů pampelišky, 2 l vody, 3 bio citrony, 2 kg krystalového cukru.

Následně nás to inspirovalo k dalšímu pátrání po vhodných bylinách, které můžeme využít pro výrobu léčivých  čajů. Objevili jsme například jitrocel, rybíz nebo sedmikrásku. Látky obsažené v jitroceli pomáhají léčit kašel, bronchitidu, plicní astma a dokonce i tuberkulózu. Sedmikráska je vhodná na střevní mikroflóru, posiluje imunitu, vykašlávání. Čaj z rybízových listů na čištění ledvin je účinný také proti stresu a námaze.

Tak neváhejte a rozhlédněte se kolem sebe. Příroda je učiněná lékárna.

Ilona Dufková a I. A

Expedice IV. A  a  IV. B  na safari byla objednána na 23. – 24. 5. a všichni se na ni moc těšili. Horší to bylo s předpovědí počasí. Ale protože nám bylo nebe nakloněno, nezmokli jsme a k tomu báječně vyšlo i vše ostatní.  Nejprve jsme navštívili pevnost v Josefově, kde někteří, včetně paní učitelky Truhlářové, museli překonat svůj strach z těsných prostor. Procházet chodby se svíčkou a dokonce část v úplné tmě, to chtělo odvahu.

Pak jsme se přesunuli do Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem. Po pěší prohlídce následovala projížďka Safari busem a z fotek je zřejmé, že zvířata byla zvědavá. Krásný večer jsme zakončili noční procházkou po zoologické zahradě. A to byl opravdu nevšední zážitek.

Nocování bylo ve stanech hned vedle ohrady se zebrami, žirafami a buvoly, kde pro změnu překonala sama sebe paní učitelka Heráňová a svoje první přespání ve stanu zvládla na jedničku. V noci jsme zaslechli, krom jiných hlasů zvířat, i řev lvů.

Po luxusní snídani jsme vyrazili do výrobny Hořických trubiček, kde jsme nahlédli i do provozu a každý si mohl vyzkoušet, jak je náročné si trubičku srolovat.

Výlet jsme zakončili návštěvou hradu Trosky, a pak už nás  příjemný pan řidič dovezl domů. Celou dobu se o nás vzorně staral průvodce Jirka z cestovní kanceláře CK2, který nejen vše skvěle zařizoval, ale i nás bavil a k tomu hrál na kytaru. Co víc si přát?

Z programem nabitého zájezdu jsme se vrátili plni nevšedních zážitků.

za obě čtvrté třídy Jana Truhlářová

Prvňáčci se při projektovém dnu dozvěděli, že včely jsou společenský hmyz, že každý úl má svou královnu neboli včelí matku, že trubec je samec a nemá žihadlo, že o královnu se starají dělnice a spoustu dalších nových informací. Počítali, přepisovali, četli, a to vše za „bzučení včel“.

Na závěr si děti vyrobily svíčku ze včelího vosku.

Markéta Svobodová, I. A