Rubrika: Fotogalerie 2021-2022

Poslední akce s IX. třídou se konala 23. a 24. 6. 2022. Společně jsme vyrazili do Německa do městečka Neustadt an der Waldnaab. Navštívili jsme naši novou partnerskou školu, kde nás velmi srdečně uvítali. Připravili pro nás výborné pohoštění a tak jsme si pochutnali na typických bavorských koláčích a dortech. Paní ředitelka nás provedla po celé škole a naši žáci se seznámili s německými studenty. Poté vyrazili po skupinkách do městečka a společně řešili připravené úkoly a poznávali Neustadt. Asi po třech hodinách jsme se zase všichni sešli v příjemném parčíku u jezírka. Děti si zahrály fotbal a občerstvily se.

Další den nás žáci z Německa navštívili v Praze. Sraz byl na Pražském hradě, šlo se přes Karlův most na Staroměstské náměstí. Žáci opět chodili po skupinkách, aby si co nejvíce pohovořili německy a ukázali novým kamarádům Prahu. Bylo radostí sledovat, jak se naši žáci snažili uplatnit své jazykové dovednosti v reálné komunikaci.

Chceme se s přáteli z partnerské školy sejít zase příští rok a spolupráci dále rozvíjet. Například plánujeme společný koncert nebo sportovní utkání.

Jessica Nicol Koch

29

Ve středu 22. 6. 2022, tedy v předposledním týdnu školního roku, se na naší škole uskutečnilo sportovní dopoledne, kterého se zúčastnili všichni žáci.

Ti prvostupňoví se utkali na místním fotbalovém hřišti, kde se v krásném letním počasí snažili dosáhnout co nejlepších výsledků v celkem 11 netradičních sportovních disciplínách, v nichž měli možnost otestovat svoji rychlost, obratnost, ohebnost, rovnováhu, sílu, vytrvalost, ale hlavně schopnost spolupracovat.

Jednotlivé disciplíny byly bodově ohodnoceny a stanoveny celkové výsledky mezi třídami. Tou nejúspěšnější, která si po zásluze na krk pověsila i medaile pro vítěze, byla letos I. A. Celá akce se setkala s velmi pozitivní odezvou – a to jak z řad ostatních kolegů, tak hlavně od samotných dětí a dle jejich samotných spontánních reakcí bylo vidět, že si sportování báječně užili.

Druhý stupeň soutěžil ve vybíjené, přetahování lanem, beer pongu, skákání v pytlích, opičí dráze, florbalu a kopání penalt. Disciplíny připravili žáci IX. třídy, kteří na stanovištích vydatně pomáhali. Všichni žáci se náramně bavili, dokonce si některé disciplíny zkoušeli i opakovaně a mimo soutěž. Sportovní den se zkrátka povedl.

Martina Horká, Michal Peroutka

Návštěvu ZOO jsme si v úterý 21. 6. užili. Cesta autobusem, přívozem a zase autobusem utekla. U hlavního vchodu nás překvapily davy školních výprav, tak jsme chytře zahradu obešli a dostali se prázdným dolním vchodem.

Propojili jsme zeměpis s přírodopisem, děti ve škole vytvořily mapu podnebných pásů světa a v zoologické zahradě měly ve 4 týmech najít a vyfotit zvířata všech podnebných pásem. Fotky odešlou e-mailem a výsledek si ohodnotíme a prodiskutujeme.

Počasí nám přálo, od chladna po žhavé sluníčko, celkem polojasno, na výlet velice příjemně.

Po obědě jsme měli objednaný vzdělávací program s názvem Za zvířaty kolem světa. Lektor nám ukázal na mapě všechny světadíly a za zvířaty nás provedl snad celou ZOO…  Začali jsme u antarktických tučňáků, pak následovaly zajímavosti australské fauny – úžasný nový pavilon s čerty tasmánskými, dvěma druhy klokanů, jedovatými hady a hmyzem potvrdil, že jde o nejjedovatější světadíl. Dál nás čekali arktičtí lední medvědi, netradiční američtí hlodavci a psi pralesní, severoamerický urson, indonéská džungle s nočními obratlovci a Afrika se zvířaty přizpůsobenými horku pouští a polopouští. Přes dvě hodiny informací už za horka jsme statečně zvládli.

Poměrně rychlá cesta zpět byla zpestřená studenou malinovkou. Výlet se vydařil.

Tereza Košková a Irena Čermáková

V úterý 17. června navštívila I. A skleníky České zemědělské univerzity. Žáci byli rozděleni do dvou skupin a střídavě si prohlédli tropický i subtropický skleník. Lektorky jim představily mnoho rostlin, žáci si mohli v ruce rozemnout a přivonět k lístkům vanilky a skořice, viděli růst pomelo, banány i mango. V jezírku jsme viděli želvy „nalezence“. Nakonec každý žák dostal jako dárek květinu v květináči. Po svačině v parku v areálu univerzity si žáci mohli u výběhů nakrmit lamy a ovce.

Jana Doležalová

Že nevíte, co to je absolutní báseň? Ani žáci V. B to netušili… Teď už ale vědí, že je to báseň psaná slovy, která vlastně nic neznamenají. A přesto, že si její autor vytváří vlastní jazyk, můžeme takové básni dobře porozumět. Jak je to možné?

V absolutní básni má totiž hlavní roli zvuková podoba jazyka. S dětmi jsme nejprve poslouchali zvuky džungle a snažili se je zapsat pomocí shluků písmen. Pak se děti pokoušely stejným způsobem vyjádřit zvuky běžných činností či situací. Do tajů absolutní básně pak pronikly při práci s textem Radka Malého Co šeptala tráva – odhadovaly význam jednotlivých veršů i název básně. A na závěr vytvořily vlastní absolutní báseň na libovolné téma. Přesvěčte se, jak se jim to podařilo – doporučuji hlasité čtení 😊

Kateřina Sedláčková

Letos uplynulo už celých 80 let do lidické tragédie a se vzpomínkami na tuto smutnou událost jsme se mohli setkat ve všech médiích. My jsme pro naše páťáky měli připravený již tradiční projekt Lidice. Nejprve jsme četli knihu Zdeňky Bezděkové Říkali mi Leni a děti prostřednictvím různých čtenářských aktivit prožívaly příběh společně s hlavní hrdinkou. Pak se seznámily s velmi podobným skutečným příběhem lidického děvčátka Věry Vokaté a spolu s malou Věruškou sledovaly tragický příběh obce Lidice. Projekt jsme uzavřeli exkurzí na místě, kde se události roku 1942 odehrály. Pietní území Památníku Lidice jsme prošli spolu s paní průvodkyní, která zasvěceně hovořila o osudech dalších lidických dětí a ostatních obyvatel obce. Hromadný hrob, základy Horákova statku, bývalý kostel a škola – o všech místech jsme se dozvěděli dojemné příběhy. Určitě nejvíc na nás zapůsobilo sousoší lidických dětí. Atmosféru místa tentokrát umocnilo i deštivé počasí. Přečtěte si, jak děti shrnuly své dojmy z exkurze i celého projektu.

Kateřina Sedláčková

V úterý 31. 5. 2022 jsme po covidové pauze mohli znovu zrealizovat tradiční projekt OČMU – Ochrana člověka za mimořádných událostí. Bohužel se během času přerušily dosavadní vazby na IZS a my museli hledat nové kontakty.

Velké poděkování patří praporčici Kláře Sedmidubské z cizinecké policie v Kladně za zprostředkování kontaktu na praporčíka Pavla Chluma. Díky němu jsme byli svědky ukázkové spolupráce jednotlivých složek IZS.

Naši žáci měli možnost nahlédnout do práce záchranářů a seznámit se s vybavením převozové sanitky z kladenské záchranné služby.

Prohlédli si zbrusu novou moderní cisternu dobrovolných hasičů ze Středokluk a dozvěděli se mnoho zajímavého ohledně zásahů.

Pod dohledem nadpraporčíka Richtra z OOP Libčice nad Vltavou si žáci vyzkoušeli pevnost policejních pout, porovnali náročnost zásahu v helmě a zjistili, jak vypadají jejich otisky prstů. S poručicí Annou Štisovou, preventistkou za Územní odbor PVZ, jsme se dohodly na další spolupráci se školou a určitě rádi využijeme její nabídky dalších preventivních programů.

Velmi milí a vstřícní byli i záchranáři z Červeného kříže. Velmi trpělivě s dětmi pracovali. Děti zkoušely masáž srdce, obvazovaly, nebo nacvičovaly správné čištění zubů.

Bohužel nemohla přijet prvosledová hlídka, ale zase měli žáci možnost poznat, že zásah může přijít kdykoliv. Poručík Pavel Chlum hlídku zdatně zastoupil, popsal její činnost, a tak ani o tyto informace žáci nepřišli.

Samozřejmě, že největším lákadlem pro žáky byla ukázka výcviku psů. Psovodi je mají dokonale vycvičené, kéž by takto poslušní byli i žáci 😊.

Všichni záchranáři nám vyšli vstříc i v tom, že ve své prezentaci vždy řekli informaci, kterou žáci potřebovali k vyřešení hrací karty s bludištěm. Jen správná odpověď je dovedla k číslu 112, což je symbolické propojení všech zúčastněných složek.

Harmonogram pro více než 400 žáků byl připraven s přesností na minuty a v průběhu akce se jej podařilo bez problémů dodržet.  Zdar akce podtrhlo i krásné slunečné počasí.

Navázané spolupráce s IZS si velmi vážíme, děkujeme a těšíme se na příště.

Jana Truhlářová

Měsíc květen byl v naší třídě mimo jiné věnován praktickému poznávání přírody. Při návštěvě ZOO děti s pomocí lektora přemýšlely nad tím, jak jsou konkrétní druhy zvířat přizpůsobeny přírodním podmínkám, ve kterých žijí. Absolvovaly „Cestu kolem světa“, během které navštívily simulované biotopy a slyšely i mnoho zajímavostí.  Například, že klokaní mládě je při narození veliké jen jako zrnko rýže a dospívá až ve vaku matky.

V hodinách přírodovědy a výtvarné výchovy jsme lisovali byliny z našeho okolí, které si děti samy našly.  Postupně společnou prací vytvářely vědecko-estetický herbář.

Děti pracovaly s internetovými i tištěnými zdroji, pomáhaly si a radily si, spolupracovaly a posilovaly  tak své osobní kompetence.

Vzniklé dílo bylo výsledkem spolupráce a dlouhodobého úsilí všech. A konečný výsledek byl pro všechny potěšením.

Daniela Rajmonová

V nepřeberném množství uměleckých děl napříč uměleckými směry různého historického období si každý z nás našel ta svá oblíbená. Ať už nám byla sympatická kompozicí, barvou nebo tématem. Signatura autora (jeho podpis) je poté naším „přepisem“ samotného uměleckého díla. Zkuste s námi zapátrat, která konkrétní díla se stala těmi, podle kterých vznikly podpisy autorů.

Alena Dědourková

HistoryPark Ledčice

V pondělí hned ráno jsme se pomocí stroje času ocitli v pravěku.

A že tam nebylo lehké žití, jsme se přesvědčili hned za malou chvíli. Měli jsme za úkol ulovit mamuta. Za pomocí oštěpů bychom to, po ročním výcviku, dokázali, ale vyhloubit jámu pomocí paroží, klacků a kamenů, to už tedy byla velká dřina a to bychom neudělali ani do příchodu Cyrila a Metoděje. Do naší díry bychom totiž chytili snad jen housenku 😊.

Natahování luku a správné míření jsme si vyzkoušeli na jiném stanovišti. Střelbu si vyzkoušela i paní učitelka s paní asistentkou, ale ony by nechytily ani lelka 😊. Takže máme všichni co trénovat.

Další náročnou prací, kterou v době kamenné obstarávaly ženy, bylo mletí obilí, tedy spíše drcení pšenice pomocí kamenů. Ženy takovým způsobem pracovaly celý den. Dozvěděli jsme se, že z pozůstatků koster bylo poznat, že šlo o ženu, která prováděla právě tuto práci, protože měla zničená kolena. Uff, bylo to těžké a nepovedlo se nám nadrtit množství ani na půl placky.

Očekávali jsme náš úspěch u stavby domů, spíše u nahazování, zpevňování zdí jílem a slámou. Tato činnost se minula účinkem, protože jsme byli nahození více my než stěny.

Vyzkoušeli jsme si také odkrýt hrob. Nalezli jsme kosterní pozůstatky keltského muže a slovanské ženy.

Z cesty do pravěku jsme si přivezli vlastnoručně uplácaný hliněný výrobek.

A šup a jsme zase doma ve 21. století…

Markéta Svobodová a Jana Truhlářová