Na chvilku ve světě hudby… IV. B

V pátek 15. 10. se jsme se vydali na skok do Austrálie, stihli jsme i Afriku, ale nezapomněli na naši republiku. Jak se to všechno dalo stihnout? Dopomohl nám k tomu pan Zdeněk, který s sebou přivezl bubny, které nazval drumbeny a také tradiční hudební nástroj didgeridoo (čti didžeridú).

Poslechli jsme si trochu teorie a pustili se do tvoření ladných tónů, unášeli se v rytmu afrických šamanů a měli pocit, že tančíme kolem totemu. Kdo šel v tu dobu kolem polyfunkčního domu, nestačil se divit. Pan Zdeněk s námi zahrál tóny jižní a severní Afriky, ale i Austrálie. Setkání bylo tak naplněno pozitivní energií, že i sluníčko venku vykouklo a hned byl krásný den. Abychom si vyzkoušeli, že ani pro české písničky nejsou drumbeny cizí nástroj, vybubnovali jsme si rytmus písně Prší, prší a Já mám koně.

Na závěr přišla řada na didgeridoo. Je to původní australský nástroj domorodců.  Velice nás zaujal příběh o jeho „vzniku“. Když pan Zdeněk do didgeridoo foukl, vypadalo to, jako by běželo stádo slonů. Lákalo nás si na nástroj zahrát. A víte, že můžeme? Didgeridoo může nahradit kovová násada od vysavače či plastová instalatérská trubka 🙂

Tak bubnujte, ať slunce svítí……….

 

Kvíz:

a) kost velryby

b) nejchlupatější skalp indiána

c) termity vyžraný dutý kmínek eukalyptu

 

za žáky IV. B Markéta Svobodová

 

NA HODINU TRUHLÁŘEM

V 1. části programu jsme se seznámili s různými nástroji a technikou, která se při opracování dřeva používá.

Následně jsme si zkusili vyrobit jednoduchou pohyblivou hračku.

Dřevo jsme opracovali brusným papírem, spojily jednotlivé dílky, přidali kolečka a celou hračku pak vybarvili.

Ve 2. části programu jsme si mohli vyzkoušet práci s pilkou, ruční vrtačkou, kladívkem nebo svěrákem.

Domů si pak každý z nás odnesl vlastnoručně vyrobeného šnečka a dřevěné srdíčko na památku.

Hlavně ale spoustu nových poznatků, dojmů a radosti z vlastní výroby.

Třeba v někom z nás zasela „Hoblinková dílnička“ semínko poznání a k práci se dřevem se vrátíme.

Ilona Dufková a žáci III. A, III.B, IV. A a IV. B

projekt Evropský den jazyků

Evropský den jazyků se každoročně slaví od roku 2001 dne 26. září. Letos jsme ho věnovali slovanským jazykům. Učitelé pobavili žáky krátkou divadelní hrou o příchodu Cyrila a Metoděje, kteří začali v roce 863 šířit na Velké Moravě staroslověnštinu, základ moderních slovanských jazyků. Poté se chopili iniciativy sami žáci, kteří natočili o jednotlivých zemích a jejich úřední řeči krátká zábavná, ale hlavně poučná videa. A jak jste na tom vy? Rozpoznáte slovanské jazyky? My už ano 🙂 Tak příští rok zase Do widzenia! Do viđenja! Dovidjenja! Да пабачэньня! Довиждане! До свидания! До побачення! u dalšího zajímavého projektu.

Pravěcí lovci z VI. A

Dnešní hodinu dějepisu jsme se žáky VI. A pojali trochu netradičně. S lýkem a nůžkami jsme se vydali na školní zahradu a zahráli si na pravěké lovce. Každý žák se snažil vyrobit z přírodního materiálu, který našel na zahradě, pravěký nástroj nebo zbraň. Kromě přírodnin byl k dispozici pouze lýkový provázek na spojování materiálů, který suploval tenké provazy z kůže pravěkých zvířat.

Takové nadšení do práce se jen tak nevidí. Všichni pilně opracovávali kámen na oštěpy, pěstní klíny, dřevo na násady a občas i zdobili šiškou z našich krásných vzrostlých stromů.

Ostatně posuďte sami, jak se jim práce dařila a nakonec i vydařila.

Myslím, že můžeme být naprosto klidní – lovci ze VI.A nás hlady umřít nenechají😊

Zora Mihalková

Archeologie v terénu

Možná jste zaznamenali, že na poli směrem k Tursku začala nová výstavba. A než se stavba spustí, je nutné důkladně prozkoumat půdu, zda se v ní neukrývají historické nálezy. Vzhledem k poloze Velkých Přílep, kdy za humny máme Levý Hradec a jen o kousek dál pravoslavnou Budeč, se dalo předpokládat, že se nějaké fragmenty z dávných dob objeví. Od 19. srpna tak na staveništi probíhal archeologický průzkum a toho akčně využila naše škola. Domluvili jsme se s archeology a plochu navštívili.

Žáci třetího ročníku spolu s IV. A měli možnost se podívat, jak se odkrývá svrchní vrstva půdy, nahlédli do zásobních jam, a co všechny asi nejvíce zaujalo, byla pohřební jáma, ve které se našla kostra keltského bojovníka s mečem a kopím. O kousek dál odpočívala žena ze stejné doby.

Potom si žáci prohlédli malou výstavku ukázek nálezů z tohoto místa. Zbytky keramiky, úlomky pravěkých nástrojů, závaží z tkalcovského stavu, kousek pazourku a kostěnou jehlu. A pochopitelně úlomky kostí, i těch ze zmiňovaného bojovníka. Největší pozornost vyvolal zachovalý hrot kopí.

Většina žáků zaujatě poslouchala a někteří měli i zajímavé dotazy.

Velké  poděkování patří ochotě pana stavbyvedoucího nás na plochu pustit a hlavně výzkumníkům. Pan archeolog Miloš Roháček a terénní archeolog Marek se nám ochotně a nezištně věnovali. Co víc bychom si mohli přát, než se učit o historii tímto způsobem 🙂

Jana Truhlářová

scan21100715390 scan21100715391 scan21100715392