V pátek 15. 10. se jsme se vydali na skok do Austrálie, stihli jsme i Afriku, ale nezapomněli na naši republiku. Jak se to všechno dalo stihnout? Dopomohl nám k tomu pan Zdeněk, který s sebou přivezl bubny, které nazval drumbeny a také tradiční hudební nástroj didgeridoo (čti didžeridú).
Poslechli jsme si trochu teorie a pustili se do tvoření ladných tónů, unášeli se v rytmu afrických šamanů a měli pocit, že tančíme kolem totemu. Kdo šel v tu dobu kolem polyfunkčního domu, nestačil se divit. Pan Zdeněk s námi zahrál tóny jižní a severní Afriky, ale i Austrálie. Setkání bylo tak naplněno pozitivní energií, že i sluníčko venku vykouklo a hned byl krásný den. Abychom si vyzkoušeli, že ani pro české písničky nejsou drumbeny cizí nástroj, vybubnovali jsme si rytmus písně Prší, prší a Já mám koně.
Na závěr přišla řada na didgeridoo. Je to původní australský nástroj domorodců. Velice nás zaujal příběh o jeho „vzniku“. Když pan Zdeněk do didgeridoo foukl, vypadalo to, jako by běželo stádo slonů. Lákalo nás si na nástroj zahrát. A víte, že můžeme? Didgeridoo může nahradit kovová násada od vysavače či plastová instalatérská trubka 🙂
Tak bubnujte, ať slunce svítí……….
Kvíz:
a) kost velryby
b) nejchlupatější skalp indiána
c) termity vyžraný dutý kmínek eukalyptu
za žáky IV. B Markéta Svobodová