Přílepská laťka

Ve středu 23. 4. 2025 proběhla ve školní tělocvičně soutěž ve skoku do výšky pro žáky a žákyně osmých a devátých tříd z naší školy: „Přílepská laťka“. Závodu se zúčastnilo celkem pět dívek a devět chlapců. Skok vysoký je technicky poměrně náročná disciplína a v rámci školních tělocviků není mnoho času ji natrénovat. Proto velmi oceňuji již samotnou účast všech přihlášených a samozřejmě výborné výkony, bojovnost a vzájemnou podporu, kterou závodníci předvedli.

Děvčata začínala na základní výšce 114 cm, chlapci 122 cm. Laťka se postupně zvedala po čtyřech centimetrech. Dle pravidel měli soutěžící na každé výšce maximálně tři pokusy, pokud byly všechny neplatné, závodník soutěž ukončil a do výsledků se zapsala poslední výška, kterou zdolal.

Vítězkou v kategorii dívek se stala Tereza V. z VIII. C, která zvládla překonat laťku ve výši 142 cm. Stejný výkon předvedla i Ema H. z IX. A, kterou na stříbrnou příčku odsunul větší počet pokusů. Třetí místo obsadila Eliška Ř. z VIII. C výkonem 130 cm. Čtvrtá příčka a zdolaných 126 centimetrů patřila Elle P. z VIII. A a páté místo se 122 centimetry obsadila Julie Š. z VIII. C.

Zlato v kategorii chlapců vybojoval Lukáš H. z IX. B výborným výsledkem 148 cm. Druhé místo výkonem 142 cm získal Filip V. z VIII. C a skočených 138 cm znamenalo třetí místo pro Jana K. z VIII. A. Stejného výkonu (138 cm) dosáhli Jaroslav B. z IX. A a Štěpán L. z VIII. A, větší počet nezdařených pokusů je odsunul na čtvrtou a pátou příčku. Výšku 134 centimetry zvládli David P. z VIII. A, Kryštof Č. z VIII. A, Daniel B. z VIII. C. a 122 cm přeskočil Miroslav P. z IX. A.

Celkově se soutěž opravdu zdařila, probíhala ve skvělé atmosféře i díky fandícím divákům. Byl to zkušební 1. ročník a pokud bude ze strany žáků naší školy zájem, mohli bychom ji zorganizovat i v dalším školním roce, případně rozšířit i o mladší kategorii. Ještě jednou děkuji všem, nejen závodníkům, ale i ostatním, kteří pomáhali při organizaci.

Miloslava Šestáková

Povídáni paní archeoložky

Spousta lidí nemá ráda historii, protože s nechutí vzpomínají na biflování letopočtů při hodinách dějepisu. Je to veliká škoda, člověk by měl znát dějiny svého národa. A jak to udělat žákům zajímavě, aby je život našich předků zaujal?

Jedna z možností je pozvat opravdového odborníka, který by zasvěceně mohl žákům přiblížit třeba práci archeologa. A pro zapáleného učitele není nic lepšího, nežli někoho takového objevit mezi rodiči svých žáků.

A tak pozvání k nám do školy přijala paní Veronika Klimešová, která pracuje v Muzeu města Prahy právě coby archeoložka.

Nejprve povyprávěla žákům ve II. A. Ti sice ještě vlastivědu nemají, ale její zajímavé povídání o tom, jak probíhá průzkum, a ukázky nářadí, se kterým se artefakty po našich předcích objevují, několik opravdových nálezů a třeba i zlomky kostí pravěkých zvířat, to vše druháčky opravdu nadchlo.

Druhou hodinu se paní Klimešová věnovala třídě IV. A, kde se žáci o pravěku zrovna učí. Tudíž skvělé doplnění výuky. Navíc improvizovaná časová osa, na kterou děti umísťovaly důležité přelomy dějin, jim názorně ukázala, jak dlouho dobu se lidstvo vyvíjí a jaký zlomek historie žijeme od počátku letopočtu.

Chtěla bych paní Klimešové ještě jednou moc poděkovat. Takovéto hodiny žákům jistě utkvějí v paměti.

Jana Truhlářová

Skanzen v Kouřimi – I. A a I. B

Na škaredou středu se prvňáčci rozhodně neškaredili. Vypravili se totiž za luxusního slunného počasí do zcela prázdného skanzenu v Kouřimi, který měli sami pro sebe. Jedinou výjimkou byla paní průvodkyně, která je provedla malebnými chaloupkami, staveními se šindelovými a doškovými střechami a v neposlední řadě je také vzala do třídy, kde se společně na chvíli přenesli do dob dávno minulých. Tam se všichni dozvěděli, proč a jak slavíme velikonoční svátky. Celý den byl pak zakončen chutných obědem ve školní jídelně, kde na ně paní kuchařky trpělivě počkaly.

Irena Carvanová, Jana Juklová

Egg Roll

V rámci Velikonoc jsme se tématicky podívali i za hranice České republiky. Žáci se seznámili s tím, jak se Velikonoce slaví v různých zemích, a vyzkoušeli si různé zvyky. Jedním z nejzábavnějších byla hra „Egg Roll“, která se každoročně tradičně koná na trávníku před Bílým domem v USA.

Lucie Houšková Kotlariwová

Velikonoční stezka

Tento týden se nesl v duchu Velikonoc. III. A si připravila velikonoční stezku pro spolužáky ze třídy I. A a II. A.

Děti plnily úkoly na devíti stanovištích, které byly tematicky zaměřeny na Velikonoce, jaro a pohybové aktivity. Na každém stanovišti musely splnit zadaný úkol, za který získaly písmeno do tajenky. Ta děti motivovala k pečlivému plnění všech aktivit a zároveň rozvíjela jejich spolupráci ve skupinách.

Děti byly nadšené, aktivní a úkoly plnily s radostí. Velmi pěkně se projevila jejich vzájemná spolupráce a chuť pomáhat si. Na závěr byly všechny děti odměněny medailí a velikonočním perníčkem, což bylo krásným zakončením celé akce.

Velikonoční stezka se velmi povedla. Podle hodnocení dětí by mohla být každý den.

Markéta Svobodová

Velikonoční dílny

Dne 9. 4. 2025 jsme slavili svátky jara našimi již tradičními velikonočními dílnami. Celkem na 11 stanovištích si žáci mohli vyzkoušet jak tradiční tvorbu, která odkazuje k Velikonocům (např. pletení pomlázek, zdobení velikonočních vajíček), tak i tvorbu z nových materiálů (např. zajíček z perlanu). Žáci s rodiči mohli ochutnat originální dobroty na stanovišti „ovocný mls“, kterými bylo ovoce namáčené v čokoládě s možností obalení např. v lyofilizovaném ovoci. Další stanoviště k občerstvení, byly již tradiční a vždy oblíbené pomazánky, jejichž přípravu a organizaci si vzala opět na starost naše paní ředitelka s některými žáky třídy IX. B. Dalšími neméně zajímavými stanovišti byly: zvířátka z chlupatých drátků, pop-up velikonoční přání, 3D tvorba kuřátka, velikonoční motivy s magnety a další. Během tvoření vystoupili žáci naší školy pod vedením paní učitelky Marušky Jednorožcové se svým originálním hudebním vystoupením, které bylo báječným sluchovým zážitkem a zpestřením našich dílen. Novinkou letošních velikonočních dílen byl náš host – a to milá a kreativním tvůrkyně paní Jana Donátová. Jej stanoviště, stejně jako ostatních, bylo stále obklopeno dětmi, které vytvářely díky jejím razítkům originální velikonoční ornamenty nejen na vejce z kartonu, ale i například na papírové taštičky. Rádi bychom z pozvání tvořivého hosta udělali tradici. Host by tak vždy nabídl tvořivé stanoviště se svými nápady pro děti. Celé dílny se nesly v příjemném a přátelském duchu. Rodiče se svými dětmi tvořili, nebo se i na chvilku zastavili se svými učiteli a popovídali si. Bylo to krásné pozdní odpoledne plné tvoření, hudby, zábavy, povídání a mlsání dobrot. Mockrát děkujeme všem organizátorů akce, včetně pomoci na stanovištím všem učitelům a jejich pomocníkům. Bez Vás by nebylo tolik rozmanitých stanovišť a ochotné pomoci s tvorbou. Již se budeme těšit na další dílny v pořadí!

Jak jsme si společné odpoledne užili, si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Za tvůrčí tým Alena Dědourková, Veronika Bezděková, tým učitelů a pomocníků

Okresní kolo v sólové dětské recitaci

se konalo 19. března 2025 v Rudné a sedm šikovný žáků naší školy si tak mohlo vyzkoušet svůj přednes ve veliké konkurenci ostatních recitátorů. Soutěž byla rozdělena do tří kategorií a zúčastnilo se jí 110 žáků. Mezi nejmladšími se dostalo ocenění Klaudii Köhlerové z třídy I. B. V této kategorii už se do dalšího kola nepostupovalo, tudíž je to pro Klaudinku veliký úspěch a my jí moc gratulujeme.
Ostatní recitátoři se moc snažili a výkony byly výborné, ale na postup do krajského kola to tentokrát nestačilo. Uvidíme, příští rok se to třeba povede.
Děkujeme také rodičům a prarodičům, kteří přijeli naše zástupce podpořit a dokonce se postarali i o dopravu.

Jana Truhlářová

Příběhy našich sousedů – závěrečné prezentace

Celkem osm zapojených týmů z Prahy západ, včetně toho našeho ze Základní školy Velké Přílepy, se sešlo k závěrečné prezentaci Příběhů našich sousedů ve čtvrtek 27. 3. 2025. Nová budova sokolovny v Praze – Lysolajích se stala místem pro vyprávění celkem osmi příběhů pamětníků, které byly zpracovány formou video nebo audio verze. Součástí všeho byla i v časných odpoledních hodinách generální zkouška. Šatna samotná nám s děvčaty připomínala divadelní zázemí. Holkám to moc slušelo a byly dokonale sladěné sportovně-elegantně. Naše žákyně začaly na projektu pracovat v září 2024, prezentovaly tedy výsledky své více než půlroční práce.
Závěrečná prezentace probíhala, jak již bylo napsáno, v nové sokolovně v Praze – Lysolajích. Sál se odpoledne zaplnil téměř do posledního místečka a vládla v něm velmi příjemná atmosféra. Z první řady vše sledovali diváci nejváženější – samotní pamětníci. Spolu s nimi čestná místa zaujala také i milá porota. Zbytek sálu již patřil týmům, jejich kamarádům, rodičům, ředitelům zapojených škol, učitelkám a učitelům a všem ostatním, kteří se na výsledky projektu přišli podívat. Měli jsme velkou radost, že se na projekt přišli podívat i naše paní učitelky a vážené a milé kolegyně z naší Základní školy Velké Přílepy.
V úvodu zaznělo slovo starostů obcí, mezi nimi i naší paní starostky Velkých Přílep Kamily Handlové, která ve svém projevu zmínila radost z projektu i z účasti naší Základní školy ve Velkých Přílepech.
Po každé žákovské prezentaci s proslovem diváci zhlédli, nebo vyslechli mediální výstup, který žáci ze získaného životního příběhu zpracovali. Náš tým byl třetí na řadě se svojí video reportáží našeho milého souseda z Velkých Přílep – pana Emila Murína. I přes prvotní trému zvládla děvčata prezentaci skvěle – s úsměvem a kouzlem sobě vlastním. Jejich video potěšilo, dojalo i rozesmálo přítomné sledující za velkého potlesku. Náš pamětník pan Murín se svou paní Libuškou neskrývali potěšení a dojetí. To nás rozradostnilo a potěšilo snad nejvíce. S ukončenými prezentacemi se porota odebrala k poradě. Pódium také na chvíli patřilo učitelkám a učitelům, kteří vedli žákovské týmy. I když projekt nebyl soutěžní, porota byla velmi vlídná a převážně chválila. Žáci dostali ale také podněty k tomu, jak některé věci zpracovat jinak nebo lépe. Ty se dozvěděli až individuálně na konci programu u jednotlivých porotců. Naše práce porotce oslovila a byla kladně hodnocena.
Po ukončení prezentací si zapojení žáci udělali společnou fotografii s pamětníky, rodinou a kamarády, dali si drobné občerstvení, popovídali s pamětníky, rodinou, přáteli, pedagogy a sdíleli své dojmy. S pocitem z dobře odvedené práce, nabytých zkušeností z prezentace a milých setkání s pamětníky i ostatními jsme poté odcházeli domů.
Věřím, že děvčatům se jejich zkušenosti v projektu budou hodit i v budoucnu, a to nejen při projektech tomu blízkých.
Pro Vás, kteří jste na prezentaci nemohli dorazit, ale i pro ty, kteří si chtějí snímek děvčat o pamětníku Emilu Murínovi z Velkých Přílep opět připomenout, připojuji odkaz na web Příběhy našich sousedů a také galerii z proběhlé prezentace.

Murín, Emil

Emil Murín – Příběhy našich sousedů

Alena Dědourková a děvčata z tvůrčího týmu: Karolína Bohatová, Anna Karlová, Ella Palmer a Tereza Vlasáková

Lyžařský výcvik – 3. den

Třetí den našeho lyžařského výcviku byl opět nabitý skvělým programem. Po ranní rozcvičce jsme se vydali na svah, kde jsme pokračovali v pilování našich lyžařských dovedností. Po obědě se sluníčko schovalo za mraky a začalo mírně sněžit, to nám však nezkazilo nadšení a užili jsme si další parádní den.

Dnešek byl navíc speciální, protože jeden z našich mladších lyžařů slavil narozeniny. Po obědě jsme si všichni pochutnali na sladkém dezertu v podobě dortu a pro oslavence jsme připravili hudební překvapení.

Večerní program byl opět ve znamení zábavy. Tentokrát se o ni postarali samotní žáci, kteří si připravili různé společenské aktivity a soutěže. Smích a dobrá nálada rozhodně nechyběly, a tak jsme si užili další skvělý večer plný zážitků.

Už se těšíme, co nám přinese další den!

za celý kolektiv Marie Jednorožcová