OČMU

V úterý 31. 5. 2022 jsme po covidové pauze mohli znovu zrealizovat tradiční projekt OČMU – Ochrana člověka za mimořádných událostí. Bohužel se během času přerušily dosavadní vazby na IZS a my museli hledat nové kontakty.

Velké poděkování patří praporčici Kláře Sedmidubské z cizinecké policie v Kladně za zprostředkování kontaktu na praporčíka Pavla Chluma. Díky němu jsme byli svědky ukázkové spolupráce jednotlivých složek IZS.

Naši žáci měli možnost nahlédnout do práce záchranářů a seznámit se s vybavením převozové sanitky z kladenské záchranné služby.

Prohlédli si zbrusu novou moderní cisternu dobrovolných hasičů ze Středokluk a dozvěděli se mnoho zajímavého ohledně zásahů.

Pod dohledem nadpraporčíka Richtra z OOP Libčice nad Vltavou si žáci vyzkoušeli pevnost policejních pout, porovnali náročnost zásahu v helmě a zjistili, jak vypadají jejich otisky prstů. S poručicí Annou Štisovou, preventistkou za Územní odbor PVZ, jsme se dohodly na další spolupráci se školou a určitě rádi využijeme její nabídky dalších preventivních programů.

Velmi milí a vstřícní byli i záchranáři z Červeného kříže. Velmi trpělivě s dětmi pracovali. Děti zkoušely masáž srdce, obvazovaly, nebo nacvičovaly správné čištění zubů.

Bohužel nemohla přijet prvosledová hlídka, ale zase měli žáci možnost poznat, že zásah může přijít kdykoliv. Poručík Pavel Chlum hlídku zdatně zastoupil, popsal její činnost, a tak ani o tyto informace žáci nepřišli.

Samozřejmě, že největším lákadlem pro žáky byla ukázka výcviku psů. Psovodi je mají dokonale vycvičené, kéž by takto poslušní byli i žáci 😊.

Všichni záchranáři nám vyšli vstříc i v tom, že ve své prezentaci vždy řekli informaci, kterou žáci potřebovali k vyřešení hrací karty s bludištěm. Jen správná odpověď je dovedla k číslu 112, což je symbolické propojení všech zúčastněných složek.

Harmonogram pro více než 400 žáků byl připraven s přesností na minuty a v průběhu akce se jej podařilo bez problémů dodržet.  Zdar akce podtrhlo i krásné slunečné počasí.

Navázané spolupráce s IZS si velmi vážíme, děkujeme a těšíme se na příště.

Jana Truhlářová

Přírodní vědy v V. C

Měsíc květen byl v naší třídě mimo jiné věnován praktickému poznávání přírody. Při návštěvě ZOO děti s pomocí lektora přemýšlely nad tím, jak jsou konkrétní druhy zvířat přizpůsobeny přírodním podmínkám, ve kterých žijí. Absolvovaly „Cestu kolem světa“, během které navštívily simulované biotopy a slyšely i mnoho zajímavostí.  Například, že klokaní mládě je při narození veliké jen jako zrnko rýže a dospívá až ve vaku matky.

V hodinách přírodovědy a výtvarné výchovy jsme lisovali byliny z našeho okolí, které si děti samy našly.  Postupně společnou prací vytvářely vědecko-estetický herbář.

Děti pracovaly s internetovými i tištěnými zdroji, pomáhaly si a radily si, spolupracovaly a posilovaly  tak své osobní kompetence.

Vzniklé dílo bylo výsledkem spolupráce a dlouhodobého úsilí všech. A konečný výsledek byl pro všechny potěšením.

Daniela Rajmonová

Díla v podpisu ukrytá – výtvarná výchova v VIII. A, VIII. B

V nepřeberném množství uměleckých děl napříč uměleckými směry různého historického období si každý z nás našel ta svá oblíbená. Ať už nám byla sympatická kompozicí, barvou nebo tématem. Signatura autora (jeho podpis) je poté naším „přepisem“ samotného uměleckého díla. Zkuste s námi zapátrat, která konkrétní díla se stala těmi, podle kterých vznikly podpisy autorů.

Alena Dědourková

Květen v 5. oddělení školní družiny

V měsíci květnu jsme v družině měli téma INDIÁNI. Vyráběli jsme čelenky, stavěli týpí, dělali jsme indiánský totem, kreslili indiánskou vesnici a nakonec se zúčastnili indiánského pětiboje.

V květnu také slavily svátek maminky a k té příležitosti jsme s dětmi vyrobili každé mamince přáníčko a napsali krásný vzkaz. Počasí nám přálo, tak jsme trávili hodně času venku, hráli jsme spoustu her a chodili do lesa stavět zvířátkům domečky.

Žaneta Pokorná

Květen v 6. oddělení školní družiny

V měsíci květnu jsme se zaměřili na indiány. Vyrobili jsme si papírové indiánské čelenky a každý z nás si vymaloval indiánské omalovánky. Každý indiánský kmen má svůj totem, a proto ani my jsme nechtěli zůstat pozadu a vyrobili jsme si vlastní.

Společně s ostatními odděleními jsme se zúčastnili indiánského pětiboje, který se skládal z různých zábavných  úkolů.

Nezapomněli jsme ani na svátek matek a vyrobili jsme našim maminkám přáníčka.

A třídní nástěnku jsme si vyzdobili krásnými motýlky.

Veronika Nováková

Se čtvrťáky v pravěku

HistoryPark Ledčice

V pondělí hned ráno jsme se pomocí stroje času ocitli v pravěku.

A že tam nebylo lehké žití, jsme se přesvědčili hned za malou chvíli. Měli jsme za úkol ulovit mamuta. Za pomocí oštěpů bychom to, po ročním výcviku, dokázali, ale vyhloubit jámu pomocí paroží, klacků a kamenů, to už tedy byla velká dřina a to bychom neudělali ani do příchodu Cyrila a Metoděje. Do naší díry bychom totiž chytili snad jen housenku 😊.

Natahování luku a správné míření jsme si vyzkoušeli na jiném stanovišti. Střelbu si vyzkoušela i paní učitelka s paní asistentkou, ale ony by nechytily ani lelka 😊. Takže máme všichni co trénovat.

Další náročnou prací, kterou v době kamenné obstarávaly ženy, bylo mletí obilí, tedy spíše drcení pšenice pomocí kamenů. Ženy takovým způsobem pracovaly celý den. Dozvěděli jsme se, že z pozůstatků koster bylo poznat, že šlo o ženu, která prováděla právě tuto práci, protože měla zničená kolena. Uff, bylo to těžké a nepovedlo se nám nadrtit množství ani na půl placky.

Očekávali jsme náš úspěch u stavby domů, spíše u nahazování, zpevňování zdí jílem a slámou. Tato činnost se minula účinkem, protože jsme byli nahození více my než stěny.

Vyzkoušeli jsme si také odkrýt hrob. Nalezli jsme kosterní pozůstatky keltského muže a slovanské ženy.

Z cesty do pravěku jsme si přivezli vlastnoručně uplácaný hliněný výrobek.

A šup a jsme zase doma ve 21. století…

Markéta Svobodová a Jana Truhlářová

Po stopách indiánů ve školní družině

Velmi oblíbeným tématem mezi celoročními hrami ve školních družinách je motivační hra na indiány. Nejinak tomu bylo také v naší družině.

Děti se během měsíce května proměnili v indiány, kteří jsou symbolem volnosti, úcty k přírodě, odolnosti, vytrvalosti a moudrosti.

Každé oddělení si vyrobilo svůj vlastní totem, děti si vymyslely své indiánské jméno a jméno svého kmene a vyrobily si čelenky. Četly se indiánské příběhy, vyplňovaly se různé pracovní listy, vyráběly se šperky, hudební nástroje, děti malovaly indiánské vesnice nejen na chodník, ale také na fólii nataženou mezi stromy a finálovým zakončením byl celodružinový indiánský pětiboj na fotbalovém hřišti.

Jako správní indiáni děti musely zabít bizona, navléknout co nejdelší náhrdelník z korálků, nahánět drůbež na dvorku, nebo závodit v jízdě na koni.

Odměnou dětem byly nejen diplomy a malá sladkost, ale hlavně velké nadšení, elán a radost ze vzájemné spolupráce.

Silvie Koutná

01