Rubrika: Školní rok 2022-2023

Expedice IV. A  a  IV. B  na safari byla objednána na 23. – 24. 5. a všichni se na ni moc těšili. Horší to bylo s předpovědí počasí. Ale protože nám bylo nebe nakloněno, nezmokli jsme a k tomu báječně vyšlo i vše ostatní.  Nejprve jsme navštívili pevnost v Josefově, kde někteří, včetně paní učitelky Truhlářové, museli překonat svůj strach z těsných prostor. Procházet chodby se svíčkou a dokonce část v úplné tmě, to chtělo odvahu.

Pak jsme se přesunuli do Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem. Po pěší prohlídce následovala projížďka Safari busem a z fotek je zřejmé, že zvířata byla zvědavá. Krásný večer jsme zakončili noční procházkou po zoologické zahradě. A to byl opravdu nevšední zážitek.

Nocování bylo ve stanech hned vedle ohrady se zebrami, žirafami a buvoly, kde pro změnu překonala sama sebe paní učitelka Heráňová a svoje první přespání ve stanu zvládla na jedničku. V noci jsme zaslechli, krom jiných hlasů zvířat, i řev lvů.

Po luxusní snídani jsme vyrazili do výrobny Hořických trubiček, kde jsme nahlédli i do provozu a každý si mohl vyzkoušet, jak je náročné si trubičku srolovat.

Výlet jsme zakončili návštěvou hradu Trosky, a pak už nás  příjemný pan řidič dovezl domů. Celou dobu se o nás vzorně staral průvodce Jirka z cestovní kanceláře CK2, který nejen vše skvěle zařizoval, ale i nás bavil a k tomu hrál na kytaru. Co víc si přát?

Z programem nabitého zájezdu jsme se vrátili plni nevšedních zážitků.

za obě čtvrté třídy Jana Truhlářová

Prvňáčci se při projektovém dnu dozvěděli, že včely jsou společenský hmyz, že každý úl má svou královnu neboli včelí matku, že trubec je samec a nemá žihadlo, že o královnu se starají dělnice a spoustu dalších nových informací. Počítali, přepisovali, četli, a to vše za „bzučení včel“.

Na závěr si děti vyrobily svíčku ze včelího vosku.

Markéta Svobodová, I. A

V zeměpise jsme probrali hydrosféru Česka a povídali si o Praze a Středočeském kraji. Proto se nám moc hodila výstava ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy Vltava, proměny historické krajiny.

Protože bylo v pátek krásné počasí, zvolili jsme výstup z autobusu na křižovatce Žalov a prošli se přes Holý vrch a stinným Tichým údolím až k Zámku v Roztokách. Cestou krásná zelená docela divoká příroda a hlavně bez lidí!

Výstava byla rozdělená do několika sekcí – historická mapa řeky z let 1800 – 1815, povídání o vývoji dopravy s modely parníků, mapy výstavby vodních děl, velká sekce o vorařství, jež se právem v prosinci r. 2022 dostalo na seznam nehmotných památek UNESCO, dobové fotografie a pohlednice. Úžasný byl model připravený ve spolupráci se stavební fakultou ČVUT v měřítku 1 : 8000, kde jsme mohli pozorovat původní tok řeky Vltavy a vzedmutí její hladiny postavením přehrad Orlíku, Slap a Lipna. Děti si všimly zatopených osad, domů, cest. Například Orlík nebo Zvíkov už se netyčí vysoko na skále nad řekou, ale o dost níže nad hladinou přehrady. Všimli jsme si jsme tradičních Svatojánských proudů a našli „srdce Vltavy“ – meandry horního toku navždy ztracené na dně Lipenské přehrady. Několik dětí ukazovalo místo, kde mají chatu nebo kam jezdí.

Našli jsme informace o vodáctví, o trampingu, o módě 2. bydlení. A potvrdili si mnoho důvodů, proč se přehradní nádrže na řekách staví a jaké konkrétní cíle plní tzv. Vltavská kaskáda.

Vyplněné pracovní listy jsme ještě prošli následující hodinu ve škole a poznatky z výstavy jsme si tak upevnili.

Byl čas i na procházku na Tyršovo náměstí a osvěžení zmrzlinou. Myslíme, že to byla povedená exkurze.

Irena Čermáková a Klára Mušková

Každý, kdo se chtěl akce zúčastnit, musel popustit uzdu své fantazii a vytvořit si nápaditý a zajímavý účes. Některé výtvory na hlavách dětí i učitelů byly velmi kreativní a pracné. Účesy byly plné gumiček, mašliček, sponek, drátků. Hlavy dětí i paní učitelek zářily v parukách různých barev.

Touto akcí jsme zpestřili běžný školní den.

Markéta Svobodová

Rozhodující roli v naší tvorbě tentokrát hrála náhoda. Počet teček hozené hrací kostky rozhodl, jakým způsobem jsme vybarvili políčko v mřížce. Postupně vznikal zajímavý geometrický obraz. Na závěr jsme z individuálních prací sestavili kolektivní dílo.

Kateřina Sedláčková