Základní škola Velké Přílepy poskytuje kompletní devítileté základní vzdělání pro 515 žáků. Zřizovatelem školy je obec Velké Přílepy. Výuka probíhá primárně ve dvou budovách na adrese Pražská 38 a Pražská 740, Velké Přílepy
Každý rok si s dětmi v družině připomínáme Den stromů, který připadá na 20. října.
Tento svátek oslavuje stromy jako jedinečné a nepostradatelné součásti našeho života a naší krajiny.
Čteme si pohádky o stromech, učíme se je poznávat nejen v atlasech, ale také na vycházkách a toulkách přírodou.
Letos děti v každém oddělení vyrobily k svátku stromy v 3D formátu a zdobí nám okna na chodbách prvního stupně.
Silvie Koutná
Naše škola se zapojila do projektu PBIS, který si bere za cíl posilování toho dobrého, co mezi sebou máme. Někdy je třeba na to trochu upozornit, protože poslední dobou slyšíme hodně negativního a vídáme to i ve vztazích.
Všechny třídy se v rámci projektového dne zaměřily na tři kladné hodnoty v chování, které jsme si vytyčili. Jsou to SPOLUPRÁCE, RESPEKT, ZODPOVĚDNOST.
Je velmi zajímavé, jak kreativně se k tomu žáci i jejich vyučující postavili. Většinou předcházela společná diskuze o tom, co pro nás tyto hodnoty znamenají, jak je chápeme a jestli je mezi sebou vůbec vnímáme. Pak už se v aktivitách projevily rozdíly. Jinak samozřejmě přijímají hodnoty mladší děti a jiné to bude u těch nejstarších. Co je ale pro všechny společné? Hledat a vyzdvihovat to dobré.
PBIS tým
V měsíci říjnu jsme se v VIII. A a VIII. B ocitli v „LABORATVOŘI“. Formou experimentu jsme se pokoušeli kamufláží vytvořit strukturu starého obrazu. Na tvorbě tzv. KRAKEL jsme se naučili, jakou strukturu má stará malba obrazu, která se vytváří vlivem stáří. Naše KAMUFLÁŽ s krakely by experty neoklamala, přesto pro nás byla zajímavě kreativním experimentem. V galerii si můžete prohlédnou detaily krakel, které se žákům podařilo vytvořit.
Alena Dědourková
S potěšením se i letos připojíme k akci Zelený kolíček – Kolíčkový den. Jedná se o veřejnou sbírku na podporu Nadace Jedličkova ústavu. Cílem Nadace Jedličkova ústavu je podpora dětí a mladých lidi s handicapem v začlenění do běžného života. Díky těmto dětem vznikla kampaň Zelený kolíček – kolíček nás spojuje, ve které je zelený kolíček vnímán jako symbol spojení zdravých lidí a lidí s handicapem.
https://nadaceju.cz/o-nadaci/zeleny-kolicek/
Loni se nám podařilo prodat všech 400 kusů zelených kolíčků a vybrat ve prospěch nadace 20 000 Kč. Věřím, že i letos budeme úspěšní.
Tentokrát obdržíme 500 ks zelených kolíčků a budeme je prodávat opět za cenu 50 Kč za kus. Výtěžek bude použit na pořízení kompenzačních pomůcek, osobní asistenci, studium nebo pracovní tréninky pro lidi s postižením, na podporu jejich volnočasových aktivit a rozvoj dalších zájmů pro pestřejší a plnější život dětí a mládeže s postižením.
Kromě koupě zeleného kolíčku před oběma budovami školy můžete nadaci přispět i formou dárcovské SMS (viz obrázek).
V tomto týdnu jsme v hodinách výtvarné výchovy v 6. ročníku založili doslova a do „tisku“ grafickou dílnu. Dle zadání jsme zpracovávali tisk z koláže. Množství materiálu k tvorbě dalo vzniknout originálním, mnohotvárně zajímavým, kreativním, abstraktním, ale i konkrétním dílům. Grafika nás opravdu baví!
Alena Dědourková
V pondělí 2. 10. jsme zahájili dnes již téměř tradiční kroužek řemeslné dílny. Děvčata, která již mají zkušenosti se šitím, se s vervou pustila do práce a šila pytlíčky-měšce na různorodá použití. A ta, co nás navštívila poprvé, se seznámila s pravidly, organizací dílny i práce a nakonec zvládla ručně ušít gumičku do vlasů. Práce šla všem od ruky a atmosféra v dílně byla opět skvělá, budeme se těšit na další tvorbu!
Olga Roháčková
Přímý kontakt s atmosférou doby kamenné si zažili žáci 6. ročníku na hodině dějepisu. Děti vyráběly kamenné nástroje, zbraně k lovu pravěkých zvířat i jednoduché hudební nástroje. Před výukou jsme si řekli, že budeme pracovat tiše, protože i pravěcí lidé se dorozumívali jen posunky a různými zvuky, aby na sebe neupozornili divokou zvěř. A tak se i stalo. Výsledky jejich práce jsou nad očekávání dobré. Děti by se v pravěku neztratily. Posuďte sami.
Zora Mihalková
05
Na Okoř je cesta jako žádná ze sta…
Ve středu 27. září jsme se s touto písní na rtech zvesela vydali patřičně vybaveni reflexními vestami po cestě směr Noutonice.
Další naše kroky směřovaly údolím Zákolanského potoka, kde jsme si na
pěšině vytvořili podzimní sluníčka z planých jablíček.
Posíleni dobrými svačinami jsme se pak nechali unést do dávných věků
mezi zdmi hradu Okoř. Uchvátily nás krásné výhledy z věže, gotická
okna i okořský “Stonehenge”.
Po cestě zpět nás již trochu bolely nohy, ale zvládli jsme to!
O to víc nám chutnal oběd.
V pondělí 2. října jsme si pak ve třídě přečetli pověst o Juliáně z Okoře.
Nyní už víme, proč ve Statenicích stojí kříž, kdy tento kříž zreziví,
spadne a upadne i s pověstí v zapomnění.
Také víme, že slyšet ve snu sýčka, nic dobrého nevěstí. Alespoň tomu
lidé dříve věřili.
Jsme rádi, že víme o okolí místa, kde žijeme zase trochu víc…
Jana Juklová, Marcela Dostálová
