Základní škola Velké Přílepy poskytuje kompletní devítileté základní vzdělání pro 515 žáků. Zřizovatelem školy je obec Velké Přílepy. Výuka probíhá primárně ve dvou budovách na adrese Pražská 38 a Pražská 740, Velké Přílepy
Dnes jsme se ocitli v budoucnosti a pomáhali jsme zachránit mimozemšťana. Opět nás čekala řada náročných úkolů, ale všechny jsme zvládli. Díky tomu jsme získali poslední chybějící kolečko do stroje času a mohli se úspěšně vrátit do přítomnosti.
Dagmar Heráňová za III. A a V. B
Stroj času nás dnes přenesl až do pravěku. Seznámili jsme se s tehdejší dobou, sbírali jsme plodiny a dorozumívali se řečí našich předků. Večer jsme si užili táborového ohně a noční stezku. Celý den se nám vydařil a těšíme se na zítřek.
Dagmar Heráňová za III. A a V. B
Dostali jsme se do novodobého období, kdy generál očekával zkušené rekruty, místo toho ale dostal úplné nováčky neznalé základních povelů. Nejdříve jsme prozkoumali okolní terén. Podstoupili jsme hodně zrychlený výcvik formou studování pohybových vzorců profesionálů (hokej) a jejich nácvik (míčové a jiné hry na hřišti). Den jsme oslavili u binga jakožto generálovy oblíbené hry s bývalým plukem. Nabyté zkušenosti jsme pak zaznamenali do cestovatelských deníků.
Dagmar Heráňová za III. A a V. B
Dva čtvrteční dny v měsíci květnu se vydali žáci devátých tříd po stopách baroka na prohlídku bývalé jezuitské koleje, dnes Národní knihovny České republiky, Klementina. Rozsáhlý areál, původně vybudovaný na ploše dvou hektarů, je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě. V rámci komentované prohlídky vedené výbornou průvodkyní jsme nahlédli do zrcadlové kaple s nádhernou barokní výmalbou. Naše cesta dále vedla do slavné barokní knihovny s překrásnou freskovou výzdobou, ve které je uloženo asi 20 000 svazků především teologické literatury. Nepřehlédli jsme zde ani sbírku skvostných historických geografických a astronomických glóbů. Po návštěvě knihovního sálu jsme se přesunuli do observatoře a Meridiánové síně, která dříve sloužila k určování přesného poledne podle Slunce a zároveň nám nabídla pohled na pozdně renesanční astronomické mechanismy z doby rudolfínské Prahy. Poté již naše kroky směřovaly strmě vzhůru až na vrchol 68 metrů vysoké Astronomické věže, jedné z dominant centra Prahy. Odtud se nám za příznivého počasí naskytl jedinečný pohled na Prahu. Dozvěděli jsme se, že prostory Klementina se pojí s mnoha historickými osobnostmi, např. Janem Keplerem, páterem Konášem, J. W. Mozartem. Exkurze do barokního Klementina byla přínosem nejen do hodin literatury a dějepisu, ale též do každodenního života, jelikož znalost pražských památek patří k základům všeobecného přehledu.
Irena Hajdová
Jaro je tu a s ním možnost využít krásného počasí a pobývat více venku. Malujeme obrázky na chodník a vychutnáváme si venkovní aktivity.
Zároveň jsme nacvičili taneční vystoupení na DEN TANCE, za což bychom všem dětem chtěli poděkovat, jak se jim to povedlo.
Ani DEN ZEMĚ se u nás neobešel bez povšimnutí, a tak nás čekala malba společného obrazu a plnění úkolů spojených s tímto tématem.
Opět jsme vyráběli, a to krásné květináče, které si děti pomalovaly a ozdobily sušenými květinami – děti je věnovaly maminkám k jejich svátku.
Nástěnku před školní jídelnou nám ozdobil jarní strom plný barevných těstovinových motýlků, kterého nám později vystřídala čarodějnice opět ze společné výroby.
Konec dubna se nesl ve znamení čarodějnického rejdění masek a plnění čarodějnických křížovek.
Krásné jarní dny
Gabriela Lillingová a Ivana Seiserová
Po úspěšném příjezdu do Hotelu Rohanov jsme se strojem času dostali do středověku, kde jsme požádali rytíře o pomoc pro návrat zpět do současnosti. Plnili jsme nejrůznější úkoly, díky nimž jsme získali potřebná ozubená kolečka. V lese jsme stavěli domečky pro pidimužíky 😉
Dagmar Heráňová za III. A a V. B
I naši nejmladší žáčci si vyzkoušeli, jaké to je, být několik nocí bez těch nejbližších. U některých bylo „stýskáníčko“ větší, jiní pobyt zvládli s úsměvem na tváři. Všichni si užívali výborné jídlo a milý přístup manželů Trojanových z Chaty Slovanka. Počasí nám také přálo, hlavně ze začátku týdne, kdy bylo na horách až „kýčovitě“ krásně. Navštívili jsme rozhlednu Bramberk, poslechli jsme si povídání závodnice se psím spřežením Jany Henychové a měli jsme možnost se s úžasnými pejsky husky trochu pomazlit. Večer jsme si zahráli divadlo na dobrou noc.
Další den jsme si vyzkoušeli, co to je „lesní pedagogika“ a strávili jsme dopoledne v přírodě a od zaměstnankyň Lesů České republiky jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o životě v lese. Ukázky kůží zvířat, parohů a jiných artefaktů vše zajímavě doplnily.
Další den jsme věnovali trochu i učení, přece jen to je v první třídě hodně potřeba J . Napsali jsme pozdravy, snad je pošťáci doručí brzy.
Odpoledne jsme závodili v lese a užívali krás Jizerských hor.
Ke konci týdne se nám idyla trochu zkazila a to nejen změnou počasí. Ochladilo se a hory nám ukázaly, že umí být drsné. I přes studený vítr jsme užívali procházek do okolí a her v lese i na loukách. K tomu se nám ale přidaly zdravotní komplikace a postihla nás jakási střevní viróza. Děti nevolnosti nesly hrdinně a my – dospělí rychle přepnuli na nepřetržitou péči. Ale i to k pobytům patří a nás to určitě od plánování dalších škol v přírodě či výletů neodradí.
I. A a I. B
Jana Truhlářová a Martina Horká
PŘEŽILI JSME !!!
V pondělí 13. 5. 2024 se IV. A a V. A ocitly společně v nepříjemné situaci. Ztroskotali jsme v Albrechticích v Jizerských horách a bylo na nás, zda obstojíme a přežijeme. Naštěstí jsme s sebou měli zkušené rádce – Štěpánku a Vojtu z Pragotouru. Ti nám pomohli se v divočině zorientovat, efektivně spolupracovat a domluvit se v týmu, posílat signály, rozplétat gordické uzly, vypátrat bandity, rozdělat oheň a postavit nouzové obydlí.
Také jsme se snažili zjistit, jak zde dokázali přežít dřívější lidské kultury. V muzeu ve Smržovce jsme se dozvěděli, že místní obyvatelé používali důmyslné předměty denní potřeby. Uměli i vyrábět krajky a ozdoby svých oděvů a domovů. Ručně vyráběli skleněné korálky a knoflíky s nimiž čile obchodovali s okolními lidskými sídly. Viděli jsme úchvatný 130 let starý kamenný viadukt a využili výhody místní železnice. Úspěchy jsme slavili u táborového ohně a poslední večer při diskotéce.
Objevili jsme společně divukrásný pohostinný kraj s mnohými výhledy. Z rozhledny na Světlém vrchu jsme viděli i Krkonoše s Labskou loukou. V Jedlovém dole naopak divokou říčku v kamenitém korytu s četnými vodopády.
Tento kraj můžeme doporučit k průzkumu a návštěvám další široké veřejnosti!
Za obě třídy
Daniela Rajmonová, Vít Podolák a Šárka Škarohlídová
