Rubrika: Fotogalerie 2024-2025

Tradičně v měsíci květnu pořádáme školní kolo rétorické soutěž Mladý Démosthenés. Letošní ročník se uskutečnil v pondělní 5. května odpoledne.

Cílovou skupinou byli žáci 2. stupně a to ve dvou kategoriích podle ročníků. Všichni účastníci předváděli své rétorické dovednosti ve formě dvouminutového připraveného a minutového nepřipraveného monologu na různá vylosovaná témata.

Letošního školního kola se zúčastnilo v I. kategorii (6. a 7. ročník) šest žáků a 8 žáků v II. kategorii (8. a 9. ročník).

Žáci se pustili do řečnického klání a my jsme byli velmi mile překvapeni, jak se všichni zúčastnění na svůj monolog pečlivě připravili. Z jejich projevů jsme se dozvěděli například o sportech a aktivitách, kterým se věnují, o domácích mazlíčcích a péči o ně, o osobnostech ze sportovní historie, o historii Lega, o lithiových bateriích, jízdních kolech, ale také o fungování 3D tiskárny.

Naše tříčlenná porota neměla vůbec jednoduchou práci vybrat z tolika dobrých „řečníků“ toho nejlepšího.

V letošním roce v mladší kategorii zvítězila A. Lapáčková z VI. A a ve starší kategorii T. Vlasáková z VIII. A.

A kdo byl vlastě Démosthenés?
Byl to athénský politik a řečník, který žil více než 300 let př.n.l. Je považován za největšího řečníka starověku.
Zjistil, že mimika, tón hlasu i gestikulace musí provázet mluvené slovo, pokud chce zaujmout.
V mládí vystudoval i přes výraznou vadu řeči rétoriku a podle jeho řečí proti Filipu II. Makedonskému vzniklo pojmenování filipika.

Vítězům gratulujeme a všem zúčastněným děkujeme za milý zážitek. Budeme se těšit opět za rok.

Irena Hajdová, Jitka Farová, Marek Kuník (bývalý žák naší školy, dvojnásobný vítěz minulých ročníků této soutěže)

Na pátek 9. 5. jsme měli naplánovanou únikovou hru v pražském Questerlandu. Předem jsme se rozdělili na jednotlivé týmy a ty byly postupně instruovány a zavírány do místností s názvy Kouzelnická škola, Apokalypsa, Hvězdný element a Nástrahy Moriartyho fantoma.

Všechny děti se nám vrátily za cca 60 min spokojené, že vše vyřešily, pohrály si, zapřemýšlely a hlavně byly spolu. Každý dostal diplom s časem úniku a bylo o čem povídat.

Cestou na Václavské náměstí jsme ještě navštívíli Mineralogickou sbírku Národnímo muzea. Je neuvěřitelně bohatá, krásně nasvícená a my si mohli zopakovat mineralogický systém, který máme čerstvě za sebou v přírodopisu.

Malá procházka po Václavském náměstí a hurá dopravou ke škole. Byl to zajímavě naplněný den. Deváťákům chci poděkovat za bezproblémový průběh a těším se s nimi na exkurzi do Rakouska koncem května!

Irena Čermáková a Alena Heverová

Ve středu 7. 5. jsme se my, žáci tříd I. B a III. A vydali na proslulou cestu, co je jako žádná ze sta, vstříc hradu Okoři, kde sice světla nehořela, ale čekala na nás pohádka o princi Bajajovi.

Celou pohádkou nás hlavně provázel laskavý a vtipný šašek. Bajaja nám zase ukázal, jak se správně starat o svého koně. Princezna nás po pohádce naučila, jak se předl len a stráže nás seznámily se středověkými zbraněmi. Někteří z nás si vyzkoušeli helmy na svých hlavách. Dozvěděli jsme se také, jak lidé dříve mleli mouku i jak se hodovalo na královské hostině.

Vše se nám tak líbilo, že skoro ani nevíme, jak jsme došli zpět do školy.
Musíme se pochválit, takovou dálku jsme zvládli bez reptání. Jistě by nás rytíři mezi sebe vzali!

Jana Juklová a Markéta Svobodová

Uplynulo už osmdesát let od posledních výstřelů 2. světové války. Bohužel, některé z nich padly i v naší obci Velké Přílepy.

Připomenutí takto zbytečně zmařených lidských životů je, zvlášť v dnešní neklidné době, velice důležité.

A mluvit s nastupující generací o tom, že život v míru není samozřejmostí, je víc než žádoucí.

V pátém ročníku je 2. světová válka jedním z témat učiva vlastivědy, proto jsme přijali pozvání paní starostky, abychom se zúčastnili pietního kladení věnců u pomníku připomínajícího válečné události.

Žáci V. A se k tomuto aktu postavili důstojně, dokonce sami navrhli, že přijdou oblečeni v černo-bílém svátečním oděvu. Pět z nic se ujalo slavnostního projevu, který nám poskytla obec, kde byl popsán průběh posledních válečných dnů zde, ve Velkých Přílepech. Což bylo pro žáky velmi přínosné a skvěle nám to doplnilo probíranou látku.

Jeden žák dokonce přišel ve skautském kroji, proto byl požádán, aby se ujal, spolu s příslušníky Obecní policie, kladení věnců.

K aktu se ještě přidala třída II.A, jejíž žáci už se připravují na to, že tuto štafetu časem přeberou. Jak je napsáno v závěru slavnostní řeči:

MUSÍME SI PŘIPOMÍNAT MINULOST,
ABYCHOM CHRÁNILI NAŠI BUDOUCNOST!

Jana Truhlářová

Povídání paní archeoložky Klimešové, která nás nedávno navštívila, jsme ve IV. A doplnili návštěvou výstavy Archevita v Roztokách u Prahy.
Muzeum připravilo opravdu jedinečnou expozici, která nás dokonale vtáhla do pravěku a raného středověku.

Vždyť tyto dějiny procházely právě kolem nás. Svědčí o tom řada nálezů, které jsme mohli vidět. U většiny byla nálezová místa nám všem známá. U většiny byla nálezová místa nám všem známá. A tak se ozývalo: „Holubice, Tursko, Únětice,“ a hlavně: „tady jsou Velké Přílepy“ :-). Žáci si výstavu nadšeně užívali, tak snad jim informace z hlaviček nevyprchají.

Jana Truhlářová

Ve středu 30. dubna se naše třída proměnila v místo plné tajemství a čar, když k nám zavítala neobyčejná návštěvnice – čarodějnice Bludimíra. S laskavým úsměvem se představila dětem, které s úžasem sledovaly její příchod.

Dopoledne bylo věnováno poutavému vyprávění o prastarých čarodějnických tradicích. Bludimíra jim srozumitelně přiblížila historii a zvyky, které se s touto nocí pojí. Předvedla jim také několik svých kouzel a čar, které děti naprosto okouzlily.

Dnešní den byl pro všechny nezapomenutelným zážitkem a netradičním způsobem, jak se seznámit s čarodějnickými tradicemi. Děkujeme čarodějnici Bludimíře za její návštěvu a za to, že nám přinesla kousek kouzelného světa přímo do naší třídy!

Irena Carvanová

Na tuhle slavnostní chvíli se prvňáčci moc těšili. Vždyť také završila celoroční úsilí, díky kterému se jim otevírá svět příběhů, pohádek a poezie, ale i naučných textů. Děti prokázaly, že čtení už je pro ně známá dovednost a po zásluze byly pasovány na čtenáře. Držme jim palce, ať si ke knihám budují vřelý a pevný vztah.

Ve středu 23. 4. 2025 proběhla ve školní tělocvičně soutěž ve skoku do výšky pro žáky a žákyně osmých a devátých tříd z naší školy: „Přílepská laťka“. Závodu se zúčastnilo celkem pět dívek a devět chlapců. Skok vysoký je technicky poměrně náročná disciplína a v rámci školních tělocviků není mnoho času ji natrénovat. Proto velmi oceňuji již samotnou účast všech přihlášených a samozřejmě výborné výkony, bojovnost a vzájemnou podporu, kterou závodníci předvedli.

Děvčata začínala na základní výšce 114 cm, chlapci 122 cm. Laťka se postupně zvedala po čtyřech centimetrech. Dle pravidel měli soutěžící na každé výšce maximálně tři pokusy, pokud byly všechny neplatné, závodník soutěž ukončil a do výsledků se zapsala poslední výška, kterou zdolal.

Vítězkou v kategorii dívek se stala Tereza V. z VIII. C, která zvládla překonat laťku ve výši 142 cm. Stejný výkon předvedla i Ema H. z IX. A, kterou na stříbrnou příčku odsunul větší počet pokusů. Třetí místo obsadila Eliška Ř. z VIII. C výkonem 130 cm. Čtvrtá příčka a zdolaných 126 centimetrů patřila Elle P. z VIII. A a páté místo se 122 centimetry obsadila Julie Š. z VIII. C.

Zlato v kategorii chlapců vybojoval Lukáš H. z IX. B výborným výsledkem 148 cm. Druhé místo výkonem 142 cm získal Filip V. z VIII. C a skočených 138 cm znamenalo třetí místo pro Jana K. z VIII. A. Stejného výkonu (138 cm) dosáhli Jaroslav B. z IX. A a Štěpán L. z VIII. A, větší počet nezdařených pokusů je odsunul na čtvrtou a pátou příčku. Výšku 134 centimetry zvládli David P. z VIII. A, Kryštof Č. z VIII. A, Daniel B. z VIII. C. a 122 cm přeskočil Miroslav P. z IX. A.

Celkově se soutěž opravdu zdařila, probíhala ve skvělé atmosféře i díky fandícím divákům. Byl to zkušební 1. ročník a pokud bude ze strany žáků naší školy zájem, mohli bychom ji zorganizovat i v dalším školním roce, případně rozšířit i o mladší kategorii. Ještě jednou děkuji všem, nejen závodníkům, ale i ostatním, kteří pomáhali při organizaci.

Miloslava Šestáková

Spousta lidí nemá ráda historii, protože s nechutí vzpomínají na biflování letopočtů při hodinách dějepisu. Je to veliká škoda, člověk by měl znát dějiny svého národa. A jak to udělat žákům zajímavě, aby je život našich předků zaujal?

Jedna z možností je pozvat opravdového odborníka, který by zasvěceně mohl žákům přiblížit třeba práci archeologa. A pro zapáleného učitele není nic lepšího, nežli někoho takového objevit mezi rodiči svých žáků.

A tak pozvání k nám do školy přijala paní Veronika Klimešová, která pracuje v Muzeu města Prahy právě coby archeoložka.

Nejprve povyprávěla žákům ve II. A. Ti sice ještě vlastivědu nemají, ale její zajímavé povídání o tom, jak probíhá průzkum, a ukázky nářadí, se kterým se artefakty po našich předcích objevují, několik opravdových nálezů a třeba i zlomky kostí pravěkých zvířat, to vše druháčky opravdu nadchlo.

Druhou hodinu se paní Klimešová věnovala třídě IV. A, kde se žáci o pravěku zrovna učí. Tudíž skvělé doplnění výuky. Navíc improvizovaná časová osa, na kterou děti umísťovaly důležité přelomy dějin, jim názorně ukázala, jak dlouho dobu se lidstvo vyvíjí a jaký zlomek historie žijeme od počátku letopočtu.

Chtěla bych paní Klimešové ještě jednou moc poděkovat. Takovéto hodiny žákům jistě utkvějí v paměti.

Jana Truhlářová

Na škaredou středu se prvňáčci rozhodně neškaredili. Vypravili se totiž za luxusního slunného počasí do zcela prázdného skanzenu v Kouřimi, který měli sami pro sebe. Jedinou výjimkou byla paní průvodkyně, která je provedla malebnými chaloupkami, staveními se šindelovými a doškovými střechami a v neposlední řadě je také vzala do třídy, kde se společně na chvíli přenesli do dob dávno minulých. Tam se všichni dozvěděli, proč a jak slavíme velikonoční svátky. Celý den byl pak zakončen chutných obědem ve školní jídelně, kde na ně paní kuchařky trpělivě počkaly.

Irena Carvanová, Jana Juklová